Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Novoroční předsevzetí aneb můj rok (2016) v bazénu

2. 01. 2017 7:24:38
Nikdy to nedělám, ale tentokrát jsem udělal výjimku. Dal jsem si novoroční předsevzetí. Chtěl jsem za rok 2016 uplavat alespoň 200 kilometrů. Z Prahy do Brna ;-). Málo? Moc? Nevím. Uvidím, jak to půjde. Teď už vím, že to šlo.

Dan Přibáň říká, že pokud chcete něčeho dosáhnout, musíte to na sebe prásknout. Říct to co nejvíc lidem. A tak jsem své novoroční předsevzetí napsal na Facebook, a každý měsíc - no možná ne úplně každý - jsem dával na Facebook svůj pokrok.

V lednu to šlo docela dobře. Jednak mě to ještě bavilo, neměl jsem nic moc jiného na práci, a tak jsem ráno pravidelně navštěvoval relativně nový bazén na Šutce, který mám od domu 15 minut pěšky. Jako takové boční cvičení jsem tam i pěšky chodil. Kilometr a čtvrt, přece nepojedu autobusem. 25 km.

Únor byl taky fajn, žádné záseky, žádné cestování, jenom jedna služební cesta, a tam byl hotel s bazénem. Pro zpestření prokládám Šutku sem tam Podolím, a bazénem v Karviné, když jsem zrovna u rodičů. Za 29 dní jsem udělal 34 km. Celkem 59 km.

Mám to dobře nastartované, ale v březnu mě čeká půl měsíce v USA, a dobře jsem věděl, proč v lednu a únoru makám. Něco jsem naplaval v motelech po cestě, ale to byly spíš stovky metrů než kilometry. Ono v desetimetrovém bazénu sdíleném s brouzdalištěm to ani moc nejde. I přes snahu jsem se dostal jenom na 12 km. Celkem 71 km.

V dubnu jsem věděl, že musím zase máknout. Ze dvou důvodů. Jedním bylo dohnat tristní březen, a tím druhým nadehnat nadcházející květen, jehož větší část budu v Africe. Celkem 98 km.

Jsem skoro v polovině cesty za třetinu roku, ale motivace lehce opadá. Teď cítím posilovnový syndrom novoročních předsevzetí. Kdybych to lidem nevykecal, tak bych s tím možná seknul. Ale já musím jet dál. Půlka května, a já mám 14 km, do konce měsíce už nic, v Zambezi se koupat nehodlám. Celkem 112 km. V dálniční terminologii odbočka na Jihlavu.

Přestože v červnu nikam nejezdím, táhne mě to na kolo a tak na bazén moc času a sil nezbývá. Vytrhne to až konec, služebka v Polsku, kdy plavu na hotelu do roztrhání těla. 21 km, celkem 133.

První půlka července je nejdřív roadtrip na Nordkapp (což mi připomíná, že jsem o něm chtěl napsat článek, a ještě jsem to neudělal - jenom krátké pojednání o stockholmském metru), pak týdenní rýma, kterou se mi nechce šířit, a následně pár návštěv Šutky. Slabota, 10 kilometrů. Celkem 144. Veletucet.

V srpnu jsou hodně služebky po ČR, ale i tam se občas daří zaplavat. Hotelový bazén ve Zvolenu, brněnské Lužánky. K tomu se mi daří udělat osobní rekord na 2 km na Podolí, cca 58 minut. O dva týdny později i na kilometr, lehce pod 28 minut. Využívám volných drah venkovní padesátky mezi šestou a sedmou ranní. Zapřísahám se, že se je nebudu snažit překonat. 22 km, celkem 166.

Září je takový průměr, ze začátku to nějak nejde a ani na svém oblíbeném hotelovém bazénu v Lodži mi to nějak neplave. Mám pocit, že plavu do kopce. Objevuju ale bratislavské Pasienky, další padesátka. Na území bývalého Československa už mi moc padesátek neodolává. Vím jenom o Košicích. 21 km, celkem 187 km.

Říjen je nejslabší měsíc co do počtu uplavaných kilometrů. Jenom deset. A to prosím v devíti různých bazénech. Hodně se na tom (špatném výsledku, i počtu bazénů) podepsaly dvě zahraniční cesty - do Kambodže, a do Černobylu. 10 km, celkem 197. Odbočka na Bratislavu. Cílová čára je na dohled.

Cíl plním 3. listopadu. Den velkého vítězství nad sebou samým. Za odměnu si skočím na Kypr, a hned jedu dál. Správný úderník z boje neutíká ani tehdy, když splní roční plán v půlce března. Já tak úderný nejsem, ale něco nad plán ještě zvládnu. 15 km, 212 km celkem.

V prosinci mě podtrhli na Pasienkách, v pondělí nemají ráno otevřeno. To jsem si bohužel nevšiml, takže až v úterý. Plavu na Mikuláše, plavu i na 2. svátek vánoční. Poslední kilometr plavu 30. prosince. 18 km. Celkem 230 km. Vyškov!

Abych tohle všechno byl schopen napsat, a abych sám sebe motivoval pokračovat, vedl jsem si podrobné záznamy. I díky nim vím, že jsem plaval celkem ve 22 různých bazénech, a jednou v přírodě, a to na docela zajímavém místě, tam a zpět, celkem třináct set metrů, přes švédské jezero 350 km jižně od polárního kruhu.

Více než dvě třetiny jsem uplaval na Šutce, přibližně po dvaceti kilometrech na bazénech v Podolí (ve všech třech dohromady), v Karviné a hotelu v Lodži. V ostatních bazénech jsem byl jednou, dvakrát. Nejvíc jsem za jeden den uplaval 3 km, takovým tempem bych stihl nejenom Praha-Vyškov, ale i Praha-Paříž. Ale to bych snad ani nechtěl. Jednou 2,4 km, a jinak obvykle od kilometru do dvou. Dvakrát jsem byl na na dvou bazénech v jednom dni, ráno i večer.

Nikdy to nedělám, ale tentokrát jsem udělal výjimku. Dal jsem si novoroční předsevzetí. Chtěl jsem za rok 2016 uplavat alespoň 200 kilometrů. V roce 2017 bych chtěl zase. Už ne proto, že si chci něco dokázat, ale stala se z toho rutina. Zvyk. Prostě vstávám o půl šesté, a cestou do práce jdu plavat. Ale už to nebudu lámat přes koleno. Chtěl bych víc jezdit na kole, které letos hodně zahálelo. Alespoň v měsících, kdy je teplo, dostane kolo přednost.

Nezbývá, než dát si předsevzetí na příští rok. Už dva roky se učím korejštinu. Jde to pomalu, moc tomu nedávám. Musím s tím něco dělat. Musím se k tomu dokopat. Musím si vést evidenci, co jsem se učil, a jak dlouho. 30 minut denně, pokud budu v ČR, SR nebo Polsku). To je na základě zkušeností cca 300 dní v roce. 150 hodin. To bych se mohl někam posunout. Tak mi držte palce!

Autor: Aleš Gill | pondělí 2.1.2017 7:24 | karma článku: 13.26 | přečteno: 314x

Další články blogera

Aleš Gill

Kišiněv - metropole na okraji zájmu turistů

Asi neexistuje evropské hlavní město, nad kterým by turisti ohrnovali pomyslný nos více, než nad Kišiněvem. Snad možná Podgorica. Je to daleko, nic moc tam nelítá, nic moc tam není, nikdo tam nejezdí. Tak proč já? Právě proto.

10.8.2017 v 8:02 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 552 | Diskuse

Aleš Gill

Podněstří - poslední sovětská republika

Kdybych si měl tipnout turisty nejméně navštěvovaný stát Evropy, asi bych zvolil Moldávii. A právě Moldávie skrývá poslední evropskou baštu sovětů, srpů a kladiv: Podněstří. Ruskem podporovanou Podněsterskou Moldavskou Republiku.

26.7.2017 v 8:03 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 979 | Diskuse

Aleš Gill

Darovanému jaguárovi na zuby nehleď

Asi se vám to už stalo. Vyhráli jste jaguára. Tedy Jaguára auto. Model XE. Nestalo? Mě teda taky ne, ale jedné kamarádce ano. Vzali jsme ho na takový menší výlet a trochu ho otestovali - auto za mega a půl neřídíme každý den.

11.7.2017 v 15:01 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 774 | Diskuse

Aleš Gill

Pět hodin v Kataru

Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

20.6.2017 v 8:03 | Karma článku: 15.79 | Přečteno: 690 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Tomáš Vlasák

Serie A: 1. kolo

Italská Serie A začíná svým prvním kolem už tento víkend a hned v úvodu se dají najít pro tuto soutěž některé zajímavé tipy.

17.8.2017 v 8:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Jiří Kukal

Fotbaltrip 8. díl - Teplická Stínadla

V Severních Čechách v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím se nachází lázeňské město Teplice, které mají okolo 50 tisíc obyvatel a jsou známé také svým fotbalovým klubem FK Teplice.

16.8.2017 v 16:32 | Karma článku: 4.89 | Přečteno: 122 | Diskuse

Daniel Barták

Mentální kotva – nebezpečí číhá i uvnitř hlavy

Koncentrace je jednou z nejdůležitějších součástí sportu. Bohužel pro spoustu z nás je to to nejtěžší s čím se potýkáme i v běžném životě.

16.8.2017 v 7:07 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 279 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Cirkus pokračuje: Skandální okolnosti případu dvou íránských fotbalistů mají další dějství

Také bychom se mohli zeptat, kdo tu lže. Nejprve ale stručná rekapitulace pro ty, kdo kauzu dosud nesledovali.

14.8.2017 v 16:30 | Karma článku: 23.16 | Přečteno: 857 | Diskuse

Ondřej Tomek

Končí mistrovství světa v lehké atletice a dějí se tam věci.

Mužský (Caster Semenyaová) závodí se ženskými a celkem logicky je poráží. Je odporné, že to tomu individuu nepřijde trapné. A ještě k tomu blekotá, že je ženská, protože čůrá jako ženská.

13.8.2017 v 17:19 | Karma článku: 37.48 | Přečteno: 1833 | Diskuse
Počet článků 94 Celková karma 16.96 Průměrná čtenost 1302

Jsem rychlocestovatel. Kladu důraz na první dojmy. Ujel jsem 1700 kilometrů v Sýrii za necelé 3 dny a mám pocit, že jsem viděl vše podstatné. Jel jsem na otočku do Japonska - když říkám na otočku, myslím tím na oběd. Mám rád dopravu, dopravní prostředky, letiště, letadla, vlaky, lodě, a hlavně auta. Jsem jedním z prvních Čechů, který si půjčil auto (bez ozbrojeného doprovodu) v Iráku. Na týden jsem dal do zástavy pas bossovi místní maf..., prostě jakémusi kápovi na Jávě, jenom abych ji mohl projet autem. Mým dlouholetým snem byla Severní Korea, což se mi v roce 2015 splnilo. Ve zkratce: Mé okolí si občas myslí, že jsem blázen. V posledních letech mi učaroval volant. Účastnil jsem se rally Budapešť-Bamako, s projel všechny státy USA, a na otočku vyrazil na Nordkapp.

Cestuji pokud možno nalehko, a pokud možno co nejlevněji. Nevyhýbám se stanu (ale nerad ho tahám na zádech), pokud si to situace žádá, nepohrdnu (pokud najdu voucher na 90% slevu) ani pětihvězdičkovým hotelem.

Opuštěná místa, místa, kam se nejezdí, to je moje. Černobyl, KLDR, Afghánistán, Mali...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.