Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Neznámá místa 7 - Objevené-neobjevené Pamukkale

Pamukkale je místo, o kterém skoro každý slyšel. Travertinové kaskády několik hodin jízdy autem jižně od Istanbulu navštíví velké množství turistů. Ale asi každý z nich má velmi zkreslenou představu o tom, co má očekávat.

Travertinových útvarů naplněných vodou je po světě spousty. Pamukkale je jednoznačně nejznámější z nich a teprve až když na místo dojedete a dojdete, zjistíte proč. Já jsem to třeba vůbec netušil a z fotek to nepoznáte.

Travertinové kaskády jsou totiž obrovské. Ikdyž je již k jejich naplnění vodou třeba trochu té lidské pomoci, je jasné, že tady dříve tekla voda všude a kaskády byly daleko spektakulárnější, než jsou dnes. Nebo je to jinak, teplý pramen bohatý na vápník, který nad terasami vyvěrá, již není tak silný, jako dříve, a nebo záleží na počasí a ročním období. Každopádně v době naší návštěvy byla naplněná vodou jen kaskáda vedoucí od "centra" turistického, historického "Pamukkale" k modernímu městu stejného jména.

Pamukkale, v doslovném překladu "Bavlněná věž" nebo "Bavlněný hrad", je velmi rozsáhlé. Svah, ve kterém travertinová kaskáda leží, má na výšku asi sto metrů, a na délku asi dva kilometry. Turistům zpřístupněný je výhled na většinu kaskády seshora. Bohužel v době naší návštěvy (květen 2022) byla vyschlá.

Na úseku, asi 500 metrů dlouhém, je úzká římsa (viz foto výše), asi 20 metrů široká, tvořící cestu dolů k městu do údolí. Tou prostupuje uměle vytvořený potůček, takový v podstatě "náhon". Na římse tak tvoří soustavu cca 10 jezírek. 

Nahoře (nebo dole, záleží kudy do areálu přijdete) necháte boty a jen naboso si můžete kaskádu projít. Jezírka nejsou hluboká, obvykle max. do půl metru. Travertin vypadá velice kluzce a zpočátku jsme měli pocit, že musíme každou chvíli uklouznout. Není tomu tak, překvapivě podloží ani mimo "bazénky", ani v nich, téměř neklouže. Jen je třeba si dát pozor na lidmi vyhlazená místa ve větším svahu, tam je možné uklouznout. Je prostě třeba být opatrný.

Co jste o Pamukkale možná nevěděli - tedy já to nevěděl určitě, a taky proto píšu tenhle článek do sekce Neznámá místa - je, že Pamukkale je součástí areálu antického města Hierapolis, které v době svého největšího rozkvětu obývaly stovky tisíc lidí. Město samo o sobě je zajímavé, a přestože na bráně kupujete vstupenky v podstatě do města a Pamukkale je tady jen tak nějak náhodou, většinu turistů nechává město chladnými: přijedou, proběhnou se po travertinu, udělají desítky selfíček a zase odjedou. Když se Hierapoli chcete vyhnout úplně, není nic snazšího - u jihovýchodní brány si naskočíte na vozítko, které vás doveze k ideálnímu místu "Pamukkale s vodou", vyskočíte, a za pár desítek minut jedete zpět.

Minete tak dlouhou kolonádu, krásně zachovalé divadlo, lázně, brány a spousty dalších budov, které jsou samy o sobě zajímavé, ale tím, že jsou "ve stínu" (byť na kopci nad) Pamukkale, moc velký zájem turistů nepřitahují. Oproti třeba nedalekému Efesu, který je sice asi sám o sobě zajímavější, ale když už máte Hierapolis v ceně, bylo by škoda ho nevidět: dejte návštěvě celého areálu alespoň tři hodiny.

Areál má tři brány, nejvýhodnější je asi ta jihovýchodní, která je nejblíž centru Hierapole i travertinovým kaskádám. Od jihozápadní musíte pěšky vystoupat bazénky nahoru s botami v ruce a není tam parkoviště, tudíž tudy ani davy moc neproudí. Je výhodná pouze, pokud jste ve městě ubytovaní a nemáte k dispozici auto. Severní brána je poměrně daleko a zejména pokud jste tady v létě, nachodíte několik kilometrů navíc vedrem s minimem stínu. Optimální je, pokud máte řidiče, nechat se vyhodit na severní bráně a vyzvednout u jedné z jižních.

Odpoledne vám ještě asi vyzbyde trocha času, a pokud nepospícháte zpět do Istanbulu (6-7 hodin), Antalye (3 hodiny) nebo Alanye (5 hodin), určitě se zastavte v jeskyni Kaklik. Půlhodinovou cestu můžete využít k obědové zastávce. Jeskyně je nedaleko vápencového lomu, celou cestu si budete říkat: "tady přece žádná jeskyně být nemůže", nebo: "tohle snad vede někam do fabriky". Značky a navigace vás ale dovedou k parčíku, kde zaplatíte symbolické vstupné (v době naší návštěvy asi 7 Kč/os.) na bráně, kde byste čekali platbu parkovného, a pak si můžete parkem s jeskyní procházet. Je tu i bazén a bufet, což se může, zejména v parném dni, hodit.

Samotná jeskyně je často označována jako "podzemní Pamukkale" a přesně tohle dostanete: okružní cestu, která vás vede částečně zatopenou jeskyní (doporučuji boty, které dobře schnou, nebo nějaké pantofle), s travertinovými terasami a dalšími krasovými útvary. Nečekejte úplně Punkevní jeskyně nebo Koněprusy, ale jako půlhodinová zastávka při cestě to rozhodně není k zahození.

Jeskynní okruh má možná sto metrů, ale nic vám nebrání projít si ho třeba dvakrát - když už stejně budete mít mokré boty. Možná jsme jen měli smůlu a hladina byla výše, než obvykle, ale část trasy jsme procházeli zhruba ve dvou centimetrech vody. 

Jenom pro zajímavost: Vzdušnou čarou je mezi Prahou a Istanbulem 1500 kilometrů. To je stejná vzdálenost, jako mezi východem země, horou Ararat, a jeho západem, městem Izmir. Jen tak pro ilustraci, jak je Turecko velké. Pro srovnání, z Aše na hranice s Ukrajinou, případně od severu, od Baltu, na jih Německa, k Alpám, je to 750 kilometrů, tedy polovina.

 

Autor: Aleš Gill | úterý 26.7.2022 8:03 | karma článku: 18,71 | přečteno: 468x
  • Další články autora

Aleš Gill

Neznámá místa 16: Největší benzínka na světě

Asi to znáte. Platíte na kase za benzín a říkáte číslo stojanu. Čtyři, šest, jedenáct. Říkali už jste ale někdy číslo vyšší než sto? Já tedy ne. Přesto několik takových benzínek existuje. V Texasu.

17.4.2024 v 8:14 | Karma: 17,00 | Přečteno: 484x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma: 16,62 | Přečteno: 545x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma: 14,09 | Přečteno: 320x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma: 30,12 | Přečteno: 3433x | Diskuse| Společnost

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (2/2)

V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.

1.2.2024 v 8:37 | Karma: 10,60 | Přečteno: 217x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Rakety ATACMS spásu samy nepřinesou, Rusy na Ukrajině si ale najdou všude

29. dubna 2024  18:29

Jedna z položek nové mnohamiliardové vojenské pomoci Ukrajině, kterou po měsících průtahů schválil...

Do osmi let zanikne 300 tisíc pracovních míst, horuje Jurečka za rekvalifikace

29. dubna 2024  18:13

V příštích sedmi až osmi letech zanikne v Česku 300 tisíc pracovních pozic a milion pozic kvůli...

Kvůli letním teplotám a silnému větru hrozí požáry. Ochladí se koncem týdne

29. dubna 2024  6:33,  aktualizováno  18:10

V neděli meteorologové zaznamenali letní den, teplota ve středočeské Tuhani vystoupala k 25,5...

Hromadná nehoda u letiště blokuje Pražský okruh, jedno z aut je na střeše

29. dubna 2024  16:33,  aktualizováno  17:56

Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahovaly na 27. kilometru Pražského okruhu, kde...

  • Počet článků 245
  • Celková karma 17,69
  • Průměrná čtenost 1413x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky