Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JP

Ze zákona má člen volební komise, který je zároveň zaměstnancem, nárok na pracovní volno a náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Jeho zaměstnavatel se může poté obrátit na obecní úřad a požádat o refundaci.

0 0
možnosti
JP

Stát se členem volební komise lze dvěma způsoby – přihlášením na radnici nebo nominací politické strany.

0 0
možnosti
JP

Navýšení odměny: V případě vícekolových voleb je příplatek za druhé kolo 1000 Kč pro předsedu a místopředsedu a 700 Kč pro ostatní členy. Základní odměna členů komise se může také zvýšit, pokud se jedná o souběžné volby, jako jsou letos senátní a komunální volby, a to o 400 Kč.

0 0
možnosti
JP

Předseda komise – 2200 Kč

Místopředseda komise – 2100 Kč

Člen komise – 1800 Kč

0 0
možnosti
Foto

Také jsem v ní jednou byl. No a? Práce jako každá jiná.

4 0
možnosti
PK

Nic proti. Jen jsem měl za to, že do volební komise se chodí dobrovolně a je na každém z nás, zda je ochoten toto martýrium podstoupit.

Za sebe bych asi napsal bez invektiv jediné. Já poděkoval platbou z mých daní.

A opravdu to nemyslím ve zlém.

4 3
možnosti
MN

Tak kdyby někdo z politiků jenom normálně poděkoval, tak by mu huba neupadla. Anonymní "děkování" penězi to nenahradí. A PRÁVĚ PROTO, že je to dobrovolné se sluší poděkovat. Když Vám lékař zachrání život nebo hasič barák taky se sluší poděkovat a ne to odbýt: je přece placen z mých daní...

0 0
možnosti
VL

Ještě jste zapomněl zmínit, že, alespoň z mých zkušeností, je v každé komisi někdo, s kým si nesednete a tady s ním musíte trávit několik dní a poslouchat jeho rady, drby, pomluvy či pokřikování na kamarády - voliče, jestli volili tu správnou stranu, protože ti ostatní..... A nejhorší pak rady všeho znalých, zkušených a nepostradatelných důchodkyň při počítání hlasů, hlavy v dlaních, protože "minule jsme to dělali jinak".... Bohužel jsem se i já po 4 letech zase nechal přesvědčit, takže si tím zase znovu musím projít... Ale příště už fakt do komise nejdu!

1 0
možnosti
Foto

A42l20e92š 85G42i38l40l

26. 9. 2022 10:13

Nechtěl jsem to stavět do osobní roviny na úrovni konkrétně komise, ve které jsem pracoval já. Ale samozřejmě máte pravdu.

0 0
možnosti
AT

Nic moc výdělek? Asi proto jsou u nás místa ve VK už daleko dopředu rozebraná.

5 0
možnosti
Foto

A38l65e61š 92G27i23l79l

26. 9. 2022 9:46

Menší města, menší okrsky, méně práce a víc zájemců. Větší města, větší okrsky, více práce a méně zájemců. Asi je to všude trochu jiné. Rád bych si někdy vyzkoušel komisi na malém městě, s několika sty voliči, několika desítkami odevzdaných hlasů a časem na přečtení knihy. V Praze to ale nehrozí a lidí ochotných tuhle práci dělat moc není.

3 0
možnosti
MZ

Jednou jsem byla ve volební komisi, byla jsem tenkrát na mateřské, je pravda že jsem byla ten řadový člen, ale nepřišlo mi to jako nějak moc těžká práce. Tenkrát mě to i bavilo. Samozřejmě teď jako zaměstnaná bych tam nešla, volný víkend je pro mně velká vzácnost. Umím si představit že až budu jednou v důchodu, přihlásím se, a bude to pro mě dobrá věc, pár stovek navíc. Ale uznávám, podle vašeho výpočtu, že by možná předseda komise měl být ohodnocen lépe, 80 Kč na hodinu je opravdu málo. Řešením by možná bylo, že by polovina komise mohla dojít opravdu až na to sčítání hlasů, protože z mé zkušenosti, i podle toho co tam vidím, po dobu voleb tam opravdu všichni sedí a nemají co dělat. Ušetřené peníze pro tyto lidi kteří by přišli jen na sčítání by mohl dostat předseda.

0 0
možnosti
ŠČ

Nepřehánějte. Účast je dobrovolná a placená. Kdo nechce, sedět tam nemusí.

10 1
možnosti
Foto

A14l53e41š 91G25i24l60l

26. 9. 2022 9:50

Já nepíšu, že by šlo o nucenou, neplacenou práci. Jen jsem se snažil, pro ty, kteří si to nikdy nezkusili, popsat jaké to je. Svým způsobem poděkovat všem, kteří do toho jdou, a jejich práci nikdo příliš neocení.

3 1
možnosti
  • Počet článků 245
  • Celková karma 19,46
  • Průměrná čtenost 1413x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky