Poněkud jednostranný pohled. V zimním období je na naší rovnoběžce letní čas velmi nepraktický. Rozednívání by nastalo až někdy v 8:30 a tak by se veškerá školní docházka malých dětí odehrávala za tmy. A tady nejde jen o psychologický efekt, ale např. i o zvýšení dopravních nehod s dětskou účastí. Proto bych něco takového velmi nedoporučoval.

Naproti tomu středoevropský čas (nikoliv zimní !) v létě přináší pouze problémy pocitové. Dovedu si ho představit mnohem snadněji, koneckonců do mých dvaceti let to bylo naprosto normální.

Je však potřeba si uvědomit, že nevybíráme ze dvou možností (střídat/nestřídat), ale ze tří. Trvale středoevropský, trvale letní a střídání. Ani jedna z těchto možností nemá nadpoloviční podporu a tak bych do toho nešťoural a nechal to, tak jak je to dnes.

A dnes LČ přináší jen negativa, na zdraví populace:

http://zpravy.idnes.cz/fakta-o-zmene-letniho-casu-096-/domaci.aspx?c=A130331_115523_domaci_hro

Termín zimní čas používáte nesprávně. U nás se čas daný časovým pásmem nazývá SEČ, takzvaný letní čas vzniká posunutím hodin dopředu a takzvaný zimní čas by vznikl posunutím hodin dozadu. To druhé se ale v praxi nepoužívá.

Smyslem zavádění letního času (poprvé v praxi zaveden v roce 1916 v řadě evropských zemí, následně byl rušen a znovu zaváděn, různě v jednotlivých zemích, a zase rušen a znovu zaváděn) byla úspora elektrické energie. K ničemu takovému však dnes již nedochází, protože spousta zařízení spotřebovávajících velké množství elektrické energie funguje nepřetržitě (24 hodin denně) bez ohledu na střídání světla a tmy. Také lidé se už dávno příliš neřídí střídáním světla a tmy, jako tomu bylo dříve a jak jste hezky popsal, proto odpadá důvod manipulovat s časem.

Sám píšete, že "střídání času není v současné době úplně logický konstrukt a stálo by za zvážení se ho zbavit". S tím naprosto souhlasím. "Měření času" je vůbec lidská záležitost, ve skutečnosti je to jinak - veškerá hmota, pohyb a tedy i život může existovat jen v čase, přičemž čas je kontinuální, vlastně neplyne, to, co neustále a bez přerušení uplývá, je existence hmoty a pohybu v čase.

Proč se tedy za těchto okolností zbavovat zavedeného a dobře fungujícího pásmového času a zakotvovat jakousi "manipulaci" s časem? V našich podmínkách SEČ bude při nejdelším dni vždy světlo kolem 16 hodin a tma kolem 8 hodin a při nejkratším dni právě naopak, ať "šíbujete" s časem jakkoli.

Vypadá to, že jste článek proletěl a úplně nepochopil. Jde o to v těch 16 hodinách světla "žít", a ne spát. Na to můžeme využít tmu. A o SEČ a proč používám "zimní" v článku píšu, protože jsem věděl, že mi to někdo vytkne. Ale až nakonci, tam se, pravda, každý nemusí pročíst.

Zapomel jste na jednu velice dulezitou vec a to jsou casove pasma. Jen v nasem casovem pasmu je rozdil cca 2 hodiny. Slovak v 6 rano kouka na vychod slunce a Spanel na pobrezi ma v 6 rano jeste dve hodiny do vychodu slunce. Takze hranicni narody na to maj trosku jiny nazor nez narody zijici ve stredu casoveho pasma. Tohle by jste mel taky zakalkulovat do vasi uvahy.

Proč? Úvaha platí nehledě na časové pásmo. V Madridu i v Košicích.

Zrovna teď chodím spát podle podle zimního času a vstávám podle letního.

Pane, jste úplně vedle.

Uvědomte si, že pokud chceme odměřovat čas, musíme stanovit okamžik t=0, od kterého se počítá čas. Pokud chceme odměřovat čas periodicky, v tomto případě každodenně, musíme stanovit okamžik t=0 tak, abychom se mohli k němu každodenně vracet a to bez použití měřičů času. Ono je to naopak: ty měřiče času se podle tohoto okamžiku, stanoveného ne-časoměrnou metodou, synchronizují. U normálního času (chybně zvaného zimní, ale nešť) je půlnoc, tedy tedy začátek nového dne, stanoven jako okamžik, kdy je daný bod na naší matičce Zemi nejvíc odvrácen od Slunce (ponechme stranou záležitosti kolísání tohoto okamžiku během roku a dělení na časová pásma). Stanovit tento okamžik je možné pouze u normálního času, letní (a půl letní, a jeden a půl letní a podobné zhovadilosti) nic takového nemá. Jeho půlnoc je jakýsi virtuální časový okamžik, který jsme sice schopni změřit (díky pokroku v měření času), ale přitom měření se opět vychází z normálního času.

Chápete? Normální čas je normální, protože jsme i v případě výpadku všech měřičů času schopni jej znovu spustit a jeho čas nula nezávisí na tom, na kolik částí dělíme den. To u letního času neplatí.

O to v článku tak úplně nejde. "Normální" čas je normální proto, že v Londýně je v 00:00 zrovna přesně polovina noci. A zbytek roku a zbytek planety stejně musí něco někam dopočítat.

Jak jsem nenáviděl Pavla Svobodu (někdejší europoslanec za KDU), protože zastával zájmy kolektorské lobby (rozuměj mafie typu OSA) proti autorům i uživatelům, muselo se mu nechat, že aspoň v EP tlačil i konec střídání času. A tato iniciativa povětšinou zemřela s jeho nezvolením v roce 2019.

Můj tip ale je, že to EU zase rozjede, až to v Americe vstoupí v platnost. A nejspíš nejen EU; očekávám domino efekt. Konečně jsou USA v něčem zase na čele.

Ano, USA náš vzor. Když je posun času o hodinu dopředu tak efektivní, my v ČR posunem čas o tři hodiny a budeme si užívat dne na úkor spánku. Zdraví především...