Děkujeme za pochopení.
M30i18c64h28a39l 27K16a87n53d89a
Poněkud jednostranný pohled. V zimním období je na naší rovnoběžce letní čas velmi nepraktický. Rozednívání by nastalo až někdy v 8:30 a tak by se veškerá školní docházka malých dětí odehrávala za tmy. A tady nejde jen o psychologický efekt, ale např. i o zvýšení dopravních nehod s dětskou účastí. Proto bych něco takového velmi nedoporučoval.
Naproti tomu středoevropský čas (nikoliv zimní !) v létě přináší pouze problémy pocitové. Dovedu si ho představit mnohem snadněji, koneckonců do mých dvaceti let to bylo naprosto normální.
Je však potřeba si uvědomit, že nevybíráme ze dvou možností (střídat/nestřídat), ale ze tří. Trvale středoevropský, trvale letní a střídání. Ani jedna z těchto možností nemá nadpoloviční podporu a tak bych do toho nešťoural a nechal to, tak jak je to dnes.
P48e98t96r 60S34k37á38c28e34l
A dnes LČ přináší jen negativa, na zdraví populace:
http://zpravy.idnes.cz/fakta-o-zmene-letniho-casu-096-/domaci.aspx?c=A130331_115523_domaci_hro
J14a47r95o86s13l21a66v 18K67v34a43p62i89l
Termín zimní čas používáte nesprávně. U nás se čas daný časovým pásmem nazývá SEČ, takzvaný letní čas vzniká posunutím hodin dopředu a takzvaný zimní čas by vznikl posunutím hodin dozadu. To druhé se ale v praxi nepoužívá.
Smyslem zavádění letního času (poprvé v praxi zaveden v roce 1916 v řadě evropských zemí, následně byl rušen a znovu zaváděn, různě v jednotlivých zemích, a zase rušen a znovu zaváděn) byla úspora elektrické energie. K ničemu takovému však dnes již nedochází, protože spousta zařízení spotřebovávajících velké množství elektrické energie funguje nepřetržitě (24 hodin denně) bez ohledu na střídání světla a tmy. Také lidé se už dávno příliš neřídí střídáním světla a tmy, jako tomu bylo dříve a jak jste hezky popsal, proto odpadá důvod manipulovat s časem.
Sám píšete, že "střídání času není v současné době úplně logický konstrukt a stálo by za zvážení se ho zbavit". S tím naprosto souhlasím. "Měření času" je vůbec lidská záležitost, ve skutečnosti je to jinak - veškerá hmota, pohyb a tedy i život může existovat jen v čase, přičemž čas je kontinuální, vlastně neplyne, to, co neustále a bez přerušení uplývá, je existence hmoty a pohybu v čase.
Proč se tedy za těchto okolností zbavovat zavedeného a dobře fungujícího pásmového času a zakotvovat jakousi "manipulaci" s časem? V našich podmínkách SEČ bude při nejdelším dni vždy světlo kolem 16 hodin a tma kolem 8 hodin a při nejkratším dni právě naopak, ať "šíbujete" s časem jakkoli.
A15l15e75š 64G45i68l18l
Vypadá to, že jste článek proletěl a úplně nepochopil. Jde o to v těch 16 hodinách světla "žít", a ne spát. Na to můžeme využít tmu. A o SEČ a proč používám "zimní" v článku píšu, protože jsem věděl, že mi to někdo vytkne. Ale až nakonci, tam se, pravda, každý nemusí pročíst.
M22a56r33t44i84n 10R39a98k47o62u64š
Zapomel jste na jednu velice dulezitou vec a to jsou casove pasma. Jen v nasem casovem pasmu je rozdil cca 2 hodiny. Slovak v 6 rano kouka na vychod slunce a Spanel na pobrezi ma v 6 rano jeste dve hodiny do vychodu slunce. Takze hranicni narody na to maj trosku jiny nazor nez narody zijici ve stredu casoveho pasma. Tohle by jste mel taky zakalkulovat do vasi uvahy.
A34l57e21š 38G82i22l77l
Proč? Úvaha platí nehledě na časové pásmo. V Madridu i v Košicích.
J97o30s28e56f 85B18á91r54t57a
Zrovna teď chodím spát podle podle zimního času a vstávám podle letního.
P71a91v59e26l 93V56é23b61r
Pane, jste úplně vedle.
Uvědomte si, že pokud chceme odměřovat čas, musíme stanovit okamžik t=0, od kterého se počítá čas. Pokud chceme odměřovat čas periodicky, v tomto případě každodenně, musíme stanovit okamžik t=0 tak, abychom se mohli k němu každodenně vracet a to bez použití měřičů času. Ono je to naopak: ty měřiče času se podle tohoto okamžiku, stanoveného ne-časoměrnou metodou, synchronizují. U normálního času (chybně zvaného zimní, ale nešť) je půlnoc, tedy tedy začátek nového dne, stanoven jako okamžik, kdy je daný bod na naší matičce Zemi nejvíc odvrácen od Slunce (ponechme stranou záležitosti kolísání tohoto okamžiku během roku a dělení na časová pásma). Stanovit tento okamžik je možné pouze u normálního času, letní (a půl letní, a jeden a půl letní a podobné zhovadilosti) nic takového nemá. Jeho půlnoc je jakýsi virtuální časový okamžik, který jsme sice schopni změřit (díky pokroku v měření času), ale přitom měření se opět vychází z normálního času.
Chápete? Normální čas je normální, protože jsme i v případě výpadku všech měřičů času schopni jej znovu spustit a jeho čas nula nezávisí na tom, na kolik částí dělíme den. To u letního času neplatí.
A13l80e66š 69G14i69l18l
O to v článku tak úplně nejde. "Normální" čas je normální proto, že v Londýně je v 00:00 zrovna přesně polovina noci. A zbytek roku a zbytek planety stejně musí něco někam dopočítat.
M75i32k63e 86G30i50l56l
Jak jsem nenáviděl Pavla Svobodu (někdejší europoslanec za KDU), protože zastával zájmy kolektorské lobby (rozuměj mafie typu OSA) proti autorům i uživatelům, muselo se mu nechat, že aspoň v EP tlačil i konec střídání času. A tato iniciativa povětšinou zemřela s jeho nezvolením v roce 2019.
Můj tip ale je, že to EU zase rozjede, až to v Americe vstoupí v platnost. A nejspíš nejen EU; očekávám domino efekt. Konečně jsou USA v něčem zase na čele.
P36e15t86r 97S90k47á53c89e89l
Ano, USA náš vzor. Když je posun času o hodinu dopředu tak efektivní, my v ČR posunem čas o tři hodiny a budeme si užívat dne na úkor spánku. Zdraví především...
- Počet článků 245
- Celková karma 19,46
- Průměrná čtenost 1413x
Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.
Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.
Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.
Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.
Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...
Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.
Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.