Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Hezký shrnutí – zavzpomínal jsem :-) + něco zkusím doplnit.

Doprava: V USA se jezdí na kafe (překapávaný - tedy ne auta, ale řidiči). Kafe na "benzině" je standardně skvělý, nejčastější konzumační jednotkou je půllitrovka. Vyplatí se na začátku pořídit si s kafem i refil-nádobu místo papírového kelímku – ušetříte na každém dalším kafi, a ještě budete mít první kafe zdarma.

Doprava. Ad Kamiony (trucky) na cestách - nevím jak to tam dělají s přepravou zboží, ale na cestách v porovnání s Evropou náklaďáků minimum.

Bydlení, baráky: s trochou nadsázky USA jsou postavený ze dřeva. I ty baráky, co se tváří, že jsou z cihel nebo z kamene, jsou při ohledání z blízka ze dřeva.

Ad Bod 62 bych mírně poopravil: Nedivte se, pokud vám táhne na šedesát, a v obchodě po vás budou chtít doklad totožnosti dokazující, že je vám 21.

0 0
možnosti

U nás sice nemáme žluté školní autobusy, ale máme autobusy označené "Označením autobusu přepravujícího děti". Ten, když stojí v zastávce, taky nesmíte objíždět. Musíte zastavit vozidlo za ním a čekat, až ze zastávky vyjede.

A zajímavost: některé americké školní autobusy (ten na obrázku by měl být jeden z nich) mají na levém boku sklápěcí značky STOP, které se vyklopí při otevření dveří a sklopí při zavření.

0 0
možnosti

No vidite, ja jsem v USA 40 let a zase si myslim jak se pomalu Cesko priblizuje Americe. ( Mc Donalds, Uber, Hamburgry) :-(

0 0
možnosti

Dal jsem karmu za seznámení nás, kteří se do USA nedostali a ani se tam nechystají. Každý z jiných důvodů. K úvodu článku - svatá ty prostoto, podle filmu není možné si představovat realitu. Vždyť film je iluze a ty filmy z USA zvláště. Zvláště když se k nim v roce 1967 vyjádřil Jan Werich, po návštěvě svého přítele Voskovce. Řekl (J.Werich): Až ten brak z Hollywoodu dorazí do Evropy, bude konec s kulturou v oblasti filmu". Mno a čeho jsme svědky v posledních 50. letech? Z obrazovky kape krev, násilí a totéž tam mají v přímém přenosu i na ulicích a ve školách. Takový svět si jistě nikdo slušně vychovaný se zdravým rozumem nepředstavuje a máme štěstím, že USA je tak daleko. I když jejich vojska a diplomaté jsou tak blízko, stále se montují do Evropy. A jak se tzv."spojenci" tváří, že pomáhají...

0 2
možnosti

Některé věci se dají vcelku běžně potkat i na severu Evropy. Namátkou třeba semafory za křižovatkou nebo auta bez oranžových blinkrů.

Oktanové číslo nepočítají jinak. Oni prostě jezdí na benzín s nižším oktanovým číslem. Musí na to být samozřejmě připraveny motory.

0 0
možnosti
Foto

S tim benzinem nemate tak uplne pravdu

1 0
možnosti
Foto

Kulate kliky jsou fajn, ale maji zasadni nevyhodu - vzdy potrebujete alespon jednu ruku volnou ;-D ... Ale jsou zde k videni i kliky "normalni", byt jsou v naproste mensine, to jo

1 0
možnosti

V Evropě ty monstrozní autobusy, co vás odvezou přímo od dveří letadla, mají např v Paříži na Charles de Gaul.

1 0
možnosti
Foto

A22l14e14š 27G46i20l58l

7. 8. 2019 8:14

Tam už jsem nebyl ani nepamatuju, a asi jsem tam ani nikdy neměl tu smůlu přestupovat.

2 0
možnosti

Pro mě kdysi bylo nepochopitelné, proč obchodníci vyžadují credit card a debit card neakceptují, zejména při půjčení auta to může někoho nemile překvapit, bez kreditky, která slouží jako "záloha" autem neodjedete, i když občas výjimka potvrzuje pravidlo. A rozhodně nepomůže žádný trik typu, že byste na terminálu zvolili credit, i když platíte debit kartou.

A ještě mě napadá jedna odlišnost, kdykoliv někde musíte vyplňovat nějaký formulář s vašimi údaji (třeba při tom ubytování v hotelu, v půjčovně a pod.), vždy se musí vyplnit telefon v USA, odeálně land line. Hlavně se člověk nesmí nad něčím takovým pozastavovat a musí prostě něco vyplnit ;).

Mimochodem, telefonní čísla jsou často uváděna pomocí písmen, dobře se to pamatuje.

0 0
možnosti
Foto

Tak kreditku chteji jednoduse proto, ze maji naprostou jistotu platby, kterou jim debitni karta neda .... a land line dnes uz neni nastesti v kurzu :-)

0 0
možnosti

L18u96d30ě23k 43J21a77š78a

6. 8. 2019 21:41

Krásný článek. Ty chodbobusy přece nazývají "shuttle", takže máte hezký překlad. Jen bych dodal - pozor na ty karty. Není to tak, že by začínali s bezdotykovými, ale naopak s nimi končí. Když se tam s nimi před lety začalo ,objevili se koumáci, kteří měli v kapse zařízení na signálu z platebnéí karty (podobně v Evropě používají zloději zařízení na kradení aut s dálkovým ovládáním, kdy si nahrají signál s dálkového klíče). Stáli nedaleko kas a načítali si signály a pak konta vybírali. Protože v US musí banky krádeže lidem vracet, přestaly banky tyto druhy karet vydávat a vrátili se zpět ke slide či zasouvacím.

1 3
možnosti

Toto není pravda. jednak peníza za prokazatelně vyjradenou kartu bez použití PINu musí vracet banky i v Evropě a jednak o bezkontaktní technologií před lety v USA ani neslyšeli. teprve nedávno se objevily na kartách chipy. V bankovnictví jsou v USA pár let za Evropou. To také mimo jiné nakoplo kdysi rozvoj služeb typu PayPal, protože převézt v USA penízte mezi lidmi byl obrovský problém.

8 1
možnosti

Hezky zpracované, nostalgicky jsem si zavzpomínal...Až teda na to burákové máslo, to není štěstí ale za trest! ;-D

4 0
možnosti
  • Počet článků 244
  • Celková karma 17,14
  • Průměrná čtenost 1419x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky