Lvov - neobjevený ráj evropských turistů

Jak jeden z nás trefně poznamenal, západní Ukrajina je od oblasti bojů na východě dál, než byla Praha od války v Jugoslávii. Padaly nám tehdy na hlavu rakety? Střílelo se na ulicích? Ani v Užhorodě nebo Lvově se nestřílí.

Určitě si pamatujete německé turisty, kteří k nám po revoluci jezdili utrácet své znovu sjednocené, tj. západní marky. Pokud jste se někdy chtěli vžít do jejich kůže, máte tu možnost. Není to sice úplně blízko - z Ostravy zabere cesta na ukrajinské hranice cca 5 hodin - ale propad kurzu ukrajinské hřivny, která se dostala téměř na kurz 1:1 s českou korunou (v roce 2007 jsme za jednu hřivnu platili koruny čtyři, předloni na jaře dvě padesát), zapříčinil poměrně směšné ceny téměř všeho.

Oběd za padesátikorunu pořídíte nikoliv někde na periferii, ale na hlavním Lvovském náměstí, které v ledasčem připomíná pražský Staromák. Pokud si odmyslíme panelová sídliště, pak Lvov opravdu připomíná spíše Prahu nebo Krakov, než jiná ukrajinská města. Panáka (padesát gramů) vodky pořídíte už od deseti korun. Když si připlatíte sedm korun, dostanete destilát tak jemný, že podobný u nás jen těžko seženete, a pokud ano, tak za nekřesťanský peníz. Nepijete vodku? Ani já jsem nepil. Ale tohle nebyla vodka. To byl nektar. Pivo je na tom podobně, půllitr pořídíte od dvanácti korun. Norský turista by zaplesal, za cenu půllitrového norského lahváče si ve Lvově může zajít na oběd o třech chodech, několika pivech, a láhev vodky si koupit cestou zpět na hotel...

Ale ne jenom chmelem a ethanolem živ je člověk. Taxi jsme nezkoušeli, ale jízda tramvají vyšla na dvě koruny. Tramvaje mají svá nejlepší léta za sebou, v podstatě bychom je mohli považovat za historické. Takže v podstatě atrakce. Historicky vypadá i ceník pokut - pokud nezaplatíte za větší zavazadlo (1 koruna), pokuta (8 korun) vás nemine. Pokud si nekoupíte lístek ani pro sebe, pak vězte, že pokuta bude horentních korun čtyřicet, tedy jen o něco více, než stojí lístek v Praze. Buďte ale poctiví, nám na tři jízdy připadl jeden revizor. Tedy revizorka. I za "volant" tramvají usedají téměř výhradně ženy.

Lvov je ale město, kde to žije. Turistů tady, s výjimkou ukrajinců a několika málo skupinek poláků, příliš není. Nabízí toho ale, jako metropole ukrajinského západu, hodně. Galerie, kina, operu, noční život, akvapark, najdete tady i množství obchodů. A to jenom kousek od polských hranic - stačí nechat auto na hranicích (přechod hranic vypadá stále na dlouhé hodiny čekání), vydat se přes ně pěšky (max. pár desítek minut), a nasednout na první autobus (40 Kč, 2 hodiny) nebo taxík (cca 600 Kč, 1 hodina). Na první pohled se to zdá opravdu daleko. Lvov, Ukrajina,... ale když si přivstanete, můžete stihnout ve Lvově oběd. Pak si dáte projížďku "vídeňským" kočárem taženým koňmi, která vás přijde ve čtyřech lidech stejně draho, jako jízda vídeňskou tramvají.

Pražák se ve Lvově nemůže ztratit. Je tam hlavní nádraží, a vedle menší nádraží, odkud odjíždí příměstské spoje (Masaryčka?). Tramvají dojedete do centra. Mají tady svůj "Václavák", dlouhé náměstí s pěší zónou, i svůj "Staromák" s radnicí, na kterou si můžete vyšlápnou a shlížet na cvrkot pod sebou. Pozoruhodná je tamní kombinace Olšanských hřbitovů (velikostí) a Slavína, navíc s různými vojenskými památníky. Nad centrem se zvedá vrch (Petřín?) s hradem, tedy spíše navršenou mohylou na jeho základech, která slouží jako rozhledna. Chybí jenom zrcadlové bludiště, ale město jako na dlani máte podobně jako z pražské eifelovky.

Celé město působí velmi autenticky, přestože je udržované a velmi čisté. Žebráky máme i v Praze, bezdomovce jsem ale ve Lvově (minimálně ne v takovém množství) neviděl. A těch parků je tady nepočítaně. Ale pozor, hrozí tady nebezpečí. Buď se přecpete výborného šašliku nebo vareniků, a nebo se vám ráno bude motat trochu hlava. Ikdyž při kvalitě zdejší vodky nejspíš ani tohle nehrozí. 

Petr Horký nazval Albánii kráskou se špatnou pověstí. A Ukrajina je na tom podobně. Nabízí se paralela mezi Spojenými Státy (EU) a Mexikem (Ukrajinou). Ukrajinci jsou mezi námi, pracují, a sem tam sednou na autobus a jedou domů za rodinou. My "evropani" ale na Ukrajinu příliš nejezdíme. Východní hranici EU vnímáme podobně jako američani tu svou jižní s Mexikem. A je to škoda.

Aktuálně je Ukrajina nejlevnější evropskou zemí, a není tak daleko. Oproti Praze nebo Krakovu nebudete všude narážet na stovky turistů s foťáky, mobily, nebo schovaných za tablety. A ve Lvově je krásně. Jsme rozhodnuti se tam letos ještě jednou vrátit. Až bude tepleji, a taky by nemuselo poprchávat. A když bude, zalezeme zase někam do hospůdky, do sauny, a bude nám dobře.

Foto: Helena Horáčková