Poprvé v životě s cestovkou (a snad naposled)
Bez debat rozumím cestovce u poznávacích zájezdů. Vyberete si exotickou destinaci - Čínu, Namibii nebo třeba Peru, zaplatíte cestovce a ta se o vás stará. Nafasujete průvodce, který řeší, kde budete spát, co budete jíst. Máte na místě člověka, který mluví jazykem, kterému rozumíte, ví, kam se jede, jak se tam dostat, v kolik hodin je tam třeba být, abyste měli dobré fotky, nestáli fronty a někdo vás zbytečně nevodil za fusekli nebo nenatáhl za dvojnásobek než je třeba platit.
Co jsem ale nepochopil je pobytový zájezd. Rovnice hotel+letenka=zájezd. Zaplatím cestovce peníze za to, aby mi koupila letenku (kterou třeba ani nechci) a ubytovala mě v jednom z desítek hotelů v dané lokalitě, které má nasmlouvané, přitom v dalších stovkách se ubytovat nemůžu. Na letišti čeká člověk, který mi řekne, do jakého autobusu mám nastoupit, a ten autobus mě po nějakém čase vyhodí před hotelem (předtím ale třikrát zajíždí k jiným hotelům kde vystupují ostatní). Ubytovat se v hotelu musím stejně sám, jen bych měl druhý den večer dorazit na schůzku, kde mi delegát vysvětlí, jak hotel funguje, co tam mám dělat a jak je organizovaný odjezd... a o pár dní později mě autobus doveze zpět na letiště, kde si zase musím poradit sám.
Obvykle tedy vyberu destinaci (k tomu cestovku nepotřebuji), rezervuji si letenky, na termín, na který se to hodí, ideálně odlet pátek po práci a návrat v neděli večer, ne jako s cestovkou sobota v poledne a návrat sobota v poledne, a vyberu si hotel, který se mi líbí a který si můžu dovolit. Z hotelu na letiště si domluvím vyzvednutí od hotelu, jedu autobusem, taxíkem, obvykle nic z toho není problém, ubytuji se... a o týden později se stejnou cestou vrátím na letiště a odletím domů.
Proč jsem tedy letos vyrazil s cestovkou?
Letíme tři, do Egypta, na týden, a při příletu se musíme prokázat PCR testem. V době, kdy jsme chtěli letět, vyšel pozitivní každý třetí test, tj. byla tady šance, že jeden z nás bude bezpříznakový, ale pozitivní. Kdybychom si kupovali zvlášť letenky a zvlášť hotel, byla by to komplikace. A protože víme, že i před covidem bylo do Egypta (z důvodu vysokých cen letenek) často výhodnější letět s cestovkou (byť za cenu ztráty flexibility), nechali jsme se zlákat jednou, která nabízela možnost posunutí zájezdu v případě, že i třeba den předem bude mít někdo z nás pozitivní test. To nám dávalo smysl, a tak kupujeme a začínáme se těšit.
Jak jsem psal, letím s cestovkou (českou a z Česka) poprvé. Vůbec netuším, jak se to dělá. Emailem dostávám po zaplacení hromadu papírů, z nichž žádný mi neposkytuje žádné nové informace. Jistě je fajn se dozvědět, že se v Egyptě hovoří arabsky, jsou tam pyramidy, islám a není radno tam pít kohoutkovou vodu, ale byli jsme tam už všichni alespoň 5x.
Na letišti v Praze nic. Těšil jsem se na nějakého zástupce cestovky, člověka s vlaječkou a ve firemním tričku... ale nic. Jen nekonečná fronta na odlet do Hurgady. Stejným letem jsem letěl (bez cestovky) před pár týdny, takže nejsem překvapen. Letadlo plné do posledního místečka.
V Hurgádě procházíme kontrolami jako nůž máslem, tím že se nemusí řešit vízum, je všechno tak nějak rychlejší a kufry jsou zase mokřejší o anticovidový postřik. Mimochodem, máme asi 20kilové kufry. Z toho 18 kilo je potápěčská výstroj. Může mi někdo vysvětlit, proč všichni ostatní kolem - nepotápěči - táhnou s sebou 23kilové kufry? To si berou k moři mikrovlnku?
První den jsme na hotelu. Procházíme komplet areál, zjišťujeme, co tady je a jak to funguje, a dáváme si ponor v místním divecentru. Víme, kdy a jak funguje jídelna (je to všude napsané), víme, jak funguje pláž a potápění (to nám řekli v divecentru). Ve čtyři máme sraz s delegátem.
Půl hodinu nám vypráví o tom, co hotel poskytuje, kde je jídlo, nehledě na to, že jsme si všichni už hotel prošli a byli jsme na snídani a na večeři. Víme, kdy se v sobotu odjíždí. A můžeme hlásit, jestli máme v hotelu nějakou závadu. To sice můžeme (a udělali jsme) i na recepci, ale tak asi nějak pro jistotu. Nutno uznat, že šikovný mladý Egypťan má na starosti hotelů hodně a má vystudovanou češtinu na univerzitě v Káhiře, takže mluví nikoliv perfektně, ale řekl bych chvalitebně. V našem hotelu jsou ovšem ubytovaní jen a pouze Poláci, Češi a soudruzi z matičky Rusi (potažmo post-SSSR prostoru mluvící rusky). Personál tedy poměrně solidně rozumí základním slovanským výrazům a dá se domluvit i bez použití angličtiny.
Takže si to shrňme. Cestovka nám poskytla delegáta, kterého nepotřebujeme, a který nám provyprávěl skoro hodinu času z prvního dne. Dále jsme dostali autobus, ale protože trvalo, než odjel, a pak několikrát zajížděl někam, kam jsme nejeli, ztratili jsme ze zájezdu další půl hodinu času pryč jedním směrem určitě. Za to jsme dostali onen pomalý transfer a delegáta... kterého jsme nepotřebovali.
Nebýt pandemie a pojistky posunutí zájezdu v případě pozitivity na Covid, asi by bylo jednodušší zajistit si cestu bez cestovky. Možná ne levnější, ale jednodušší. Ono mi totiž přijde opravdu fyzicky a časově jednodušší zajistit si letenky po vlastní ose, hotel po vlastní ose a transfer po vlastní ose.
Jak jsem už ale uvedl výše, nemusí to tak být vždy. Cestovky dokážou z aerolinek vymáčknout letenky za nižší ceny, a zrovna Egypt je obvykle po vlastní ose extra drahý (8000 Kč/letenka). Některé hotely, byť prodávají bungalovy cestovkám za pusu, chtějí přes portály typu Booking nesmyslné ceny. Takže nemůžu vyloučit, že zase do Egypta s cestovkou pojedu. Když bude zájezd třeba za 11 tisíc. A miska vah s rovnicí hotel+letenka=zájezd se překlopí na mou stranu.
Aleš Gill
Neznámá místa 16: Největší benzínka na světě
Asi to znáte. Platíte na kase za benzín a říkáte číslo stojanu. Čtyři, šest, jedenáct. Říkali už jste ale někdy číslo vyšší než sto? Já tedy ne. Přesto několik takových benzínek existuje. V Texasu.
Aleš Gill
Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru
Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.
Aleš Gill
Neznámá místa 15: Hitlerův hrad
Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.
Aleš Gill
Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?
Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.
Aleš Gill
Návod na... Safari v Keni (2/2)
V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Člověk v tísni poprvé sbírá peníze na Palestince. Hamásu nepůjdou, slibuje
Největší a nejznámější česká humanitární organizace se odhlodala k bezprecedentnímu kroku. Poprvé...
Exprezident Klaus nepovažuje dvacet let Česka v EU za úspěšné období
Exprezident Václav Klaus vystoupil silně kriticky ke dvacátému výročí vstupu České republiky do...
OBRAZEM: Dvě různá řešení příkladu s cukrovím. Řešte hlavolamy přijímaček
Na vyhodnocení jednotné přijímací zkoušky budou uchazeči o střední školy a víceletá gymnázia čekat...
Lidé radši vystupovali dřív. Za jízdu v opilosti dostal autobusák podmínku
Podmínkou potrestal Okresní soud v Lounech šoféra autobusu, který loni v červnu vezl silně opilý...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 245
- Celková karma 17,64
- Průměrná čtenost 1413x
Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.
Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.
Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.
Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.
Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...
Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.
Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.