Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pět hodin v Kataru

20. 06. 2017 8:03:12
Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

Po přistání procházím přes security a spěchám do tranzitního prostoru. Tam je přepážka s výlety – zdarma – do města. 33 míst, registrace od 16:00 do 18:30, samotný výlet v osm večer. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Je pět hodin a už je pro dnešek kompletně semleto.

Fór je v tom, že když chcete jet na ten výlet, musíte mít štěstí. Nelze se nijak registrovat, prostě musíte v Kataru přestupovat, mít letenku od Qatar Airways, a dorazit na onu přepážku. Pak nepotřebujete vízum, o ta se zřejmě postará dopravce právě v té cca dvouhodinové časové rezervě mezi registrací a odjezdem autobusu do města. No, kdybych na to spoléhal, měl bych problém.

Jenže já na to nespoléhal a vízum mám vlastní - můžu tedy ven z letiště neorganizovaně. A tak se u přepážky obracím... a obracím a obracím. Chtěl jsem napsat na imigrační a ven z budovy, ale na to tady nemají proces. Jakmile jednou projdete přes security do tranzitu, není cesty zpět. Posílají si mě od čerta k ďáblu. Každý jiným směrem. Trvalo mi dobře půlhodinu, než jsem zjistil, že jediná cesta je proti proudu bezpečnostní kontroly. Tak jo.

Fronta na imigračním další půlhodinu. Všude kolem reklamy, jak je tohle šesté nejlepší letiště světa. A Qatar Airways prý pětihvězdičkové aerolinky. Kam jste dali oči, hodnotitelé?

Problém je, že přestože mám plán B – vlastní víza – tak ho nemám úplně (vlastně vůbec) vymakaný. Nemám ponětí, jak se dostat do města, co tam vidět, jaký je kurz místní měny či cenová hladina. Ale mám štěstí – podařilo se mi rozchodit wifi.

To není tak snadné, jak se může zdát. Pro přihlášení mají dvě možnosti: SMS a QR kód. Na první pohled fajn. QR kód nevím co, kde a jaký, ale SMS, to by fungovat mělo. Nefunguje. Chyba v systému, u ČR mají předvolbu +42 místo +420, ale číslic za předvolbu můžete napsat jen devět. Slováci to mají správně.

OK, tak zkusím ten QR kód. Pod pojmem QR kód se skrývá možnost zadat jméno a rezervační kód nebo číslo letenky. Tudy vede cesta...

Vygooglil jsem kurz 7 Kč za riál, od toho začnu. Vědět kurz je potřeba - jinak nemáte šanci vytáhnout rozumný obnos z bankomatu. Vytahuju tedy sto riálů z bankomatu. Dostávám dvě padesátky. Náhodou je hned vedle stánek jakéhosi autobusového dopravce. Ptám se slečny za přepážkou, že mám cca 6 hodin, chtěl bych si prohlídnout město a vrátit se zase na letiště. Doporučuje 24hodinový lístek za 20 riálů. Zdá se, že nic jiného nemá, ale nevadí, pořád lepší než taxík. Vytahuju padesátiriálovku (už dříve jsem se ptal, zda berou karty - neberou). Nemáte drobnější? Sorry jako. Nemá na vrácení, asi jsem tady dnes, v půl šesté večer, první zákazník. Prý si mám jít rozměnit do trafiky. No nevadí, stejně mám žízeň z toho běhání po terminálu, takže kupuju colu a pak i ten lístek. Z letiště jezdí linky 747 a 777. Náhoda? Nemyslím. Beru první lepší Jumbo do centra. Zpět se uvidí.

Sleduju na navigaci, kde jsem, a když to začne vypadat jako centrum, lezu ven. Cca dvě hodiny se motám kolem starého souku a po nábřeží. Tma jak v pytli, z fotek asi moc nebude, no nevadí. Hlavní úlovek – magnet na lednici – mám. Teď by to chtělo popojet k místnímu mrakodrapovišti, ale snad půl hodiny nic nejede. Až konečně 777ka. Klimatizovaná (Jumbo nebyl). Když dojede k mrakodrapům, vůbec se mi nechce ven, po dvou hodinách pajdání jsem mokrý - venku je, tma netma, pětatřicet (konec dubna). Na konečné se domlouvám s řidičem, že si ani nebudu vystupovat a pojedu rovnou zpět na letiště. Nemá s tím problém.

Na konečnou jsme dojeli tři. Dva vystoupili, tři nastoupili. A v této čtyřčlenné osádce to dotáhneme až před terminál. Divná letištní linka, divné město, divná země. Tak divná, že si toho všimly i okolní státy, a pokud se s někým rozkmotří Saúdská Arábie, musí být hodně divný. Čekal jsem, že Doha je něco jako Dubaj. Není.

Stálo to za to? Jasně, že stálo. A ani to nevyšlo draho, víza jsem dostal zdarma přes Internet, 700 korun v riálech utratil za jídlo, pití, dopravu a suvenýry, a ještě mi pár riálů zbylo. Na příště? Nemyslím. Katar není zrovna země, kde bych chtěl trávit týden, a pokud už se tam znovu nepodívám, nebudu se příliš trápit. Ale na 5 hodin - proč ne. Příště bych takhle rád přestupoval třeba v Kuvajtu :-).

Autor: Aleš Gill | úterý 20.6.2017 8:03 | karma článku: 15.79 | přečteno: 747x

Další články blogera

Aleš Gill

Washington DC na kolech

Je několik způsobů, jak prozkoumat památky hlavního města Spojených Států, ale nejlepší je to pěšky. A to chce čas. Je jen málo způsobů, jak vidět nejdůležitější památky za půl dne, a my jsme zvolili kolo. A zvolili jsme dobře.

10.10.2017 v 8:02 | Karma článku: 8.65 | Přečteno: 167 | Diskuse

Aleš Gill

Nigel Farage na Náměstí Míru

Už dlouho mě nikdo a nic nedonutilo podniknout cestu po nejdelším českém eskalátoru. Až včera. Pro jedny hrdina, pro druhé zrádce, Nigel Farage.

22.9.2017 v 8:02 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 1217 | Diskuse

Aleš Gill

Úplné zatmění Slunce na vlastní oči

Už si dokážu představit, co pro naše předky, před stovkami a tisíci lety, muselo zatmění Slunce znamenat. Strach, překvapení, kouzlo. Mezi zatměními může uplynout mnoho generací. A já rozhodně na sedmý říjen 2135 čekat nechci.

13.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 232 | Diskuse

Aleš Gill

Můj Londýn

Je to už jedenáct let co jsem ho navštívil poprvé, a pak ještě mockrát. Londýn, metropoli evropského bankovnictví, největší město EU, pravděpodobně nejvíce kosmopolitní město EU. Nic z toho již nemusí za pár let platit...

30.8.2017 v 8:11 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 863 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

La Manga: Cílem je léčivé bahno "Velkého rybníku" Jeleního ostrova španělského Středomoří

Brodíme se mělčinou slané vody mořského zálivu označenou bójemi na Jelení ostrov. Už kdysi staří Římané pod názvem Paulus a pak i Maurové, nazývající tuto oblast Al Buhayrat Al Qsarand, poznali přednosti zdejší přírody a teď i my.

21.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 5.56 | Přečteno: 84 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 10: V Bergenu průměrně prší 213 dní v roce, my ale měli slunečno

Světové firmy v nádherných domech z 18. st., v přístavu lodě z celého světa, plody moře kupované přímo od rybářů, 1 lanovka a 1 pozemní dráha na kopec nad městem, jež vzniklo jako "zelená louka mezi horami", bývalá metropole země.

20.10.2017 v 8:50 | Karma článku: 5.67 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 3. díl: Cesta do Baskicka

Do Baskicka je to z České republiky zhruba 1800 km. To je dost daleko na to, aby cestování autem, autobusem nebo vlakem zabralo hodně času. Jak se tedy sem dostat, když většina přímých letů od nás léta do Madridu nebo Barcelony?

20.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 5.80 | Přečteno: 98 | Diskuse

Michal Dokoupil

Jak v Kambodži utéct z civilizace

Pod jménem Kambodža si každý vybaví dvě věci, Angkor Wat a Rudé Khméry. Já ale při svých návštěvách postupně prozkoumávám i další části a zajímavosti této divoké země. Tentokrát jsme zamířili na pobřeží.

19.10.2017 v 14:30 | Karma článku: 10.00 | Přečteno: 314 | Diskuse

Jana Schlitzová

Zřícenina Lopata

Zřícenina Lopata, název trochu zvláštní, ale rozhodnutí udělat si tady procházku, byl báječný. Vystupujeme na skalní plošinu, kde se hrad nacházel. Ohýnek a voňavé buřtíky umocňují romantiku na Lopatě.

19.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 404 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 11.67 Průměrná čtenost 1301

Jsem rychlocestovatel. Kladu důraz na první dojmy. Ujel jsem 1700 kilometrů v Sýrii za necelé 3 dny a mám pocit, že jsem viděl vše podstatné. Jel jsem na otočku do Japonska - když říkám na otočku, myslím tím na oběd. Mám rád dopravu, dopravní prostředky, letiště, letadla, vlaky, lodě, a hlavně auta. Jsem jedním z prvních Čechů, který si půjčil auto (bez ozbrojeného doprovodu) v Iráku. Na týden jsem dal do zástavy pas bossovi místní maf..., prostě jakémusi kápovi na Jávě, jenom abych ji mohl projet autem. Mým dlouholetým snem byla Severní Korea, což se mi v roce 2015 splnilo. Ve zkratce: Mé okolí si občas myslí, že jsem blázen. V posledních letech mi učaroval volant. Účastnil jsem se rally Budapešť-Bamako, s projel všechny státy USA, a na otočku vyrazil na Nordkapp.

Cestuji pokud možno nalehko, a pokud možno co nejlevněji. Nevyhýbám se stanu (ale nerad ho tahám na zádech), pokud si to situace žádá, nepohrdnu (pokud najdu voucher na 90% slevu) ani pětihvězdičkovým hotelem.

Opuštěná místa, místa, kam se nejezdí, to je moje. Černobyl, KLDR, Afghánistán, Mali...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.