Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Není důležité získat víc hlasů, ale vyhrát!?

10. 11. 2016 8:02:10
Už je to tady zase. Již po několikáté v americké historii se stalo – díky "propracovanému systému", kdy hlas každého jednoho Američana nemá stejnou váhu – že se prezidentem stane ten, který dostal méně hlasů.

Nic s tím nenaděláme. Americký prezidentský systém je postavený na volitelích, různých pravidlech v jednotlivých státech, kde obvykle vítěz bere vše, a je jedno, jestli rozdílem 90:10, nebo rozdílem 51:49. Naštěstí jsme po revoluci slepě nezaměnili "Sovětský Svaz – náš vzor" za "USA – náš vzor". Tedy alespoň co se volebního systému týče.

Ať si o Zemanovi myslím co chci, zvítězil férově, prostě dostal víc hlasů, než Schwarzenberg. To se ale o Trumpovi říct nedá. Trump v celkový číslech prohrál s Clintonovou 45,9% : 48% 47,5% : 47,7%. Nic moc, 0,2 procentního bodu. Přes dva procentní body. Dvě stě tisíc hlasů. Skoro tři milióny hlasů. Ale přesto vyhrál, a všechna světová média ukazují výhru poměrně drtivou, 290 304 volitelů pro Trumpa proti 232 227 pro Clintonovou.

Jak je to možné?

Jednoduchý příklad:

Vezměme si zjednodušené USA se třemi fiktivními státy. Říkejme jim třeba Alankas, Západní Lakota a Potomac. Zjednodušme dále, řekněme, že všechny tři státy jsou stejně velké. A zjednodušme potřetí, každý stát má jenom devět voličů. Alankas je bašta Republikánů, Západní Lakota, tam obvykle drtivě vítězí Demokrati, ale Potomac, ten je záludný a bývá jazýčkem na vahách.

A dopadlo to následovně:

Stát

TrumpClintonVítěz
Alankas63Trump
Potomac54Trump
Západní Lakota27Clinton
Celkem1314

Celkový vítěz? Trump. Vyhrál ve více státech. Taková už jsou pravidla téhle hry.

Hry, ve které se americký prezident volí skoro stejně, jako se hraje tenis. 6:5, 0:6, 6:5 - červený vyhrál 2:1 na sety. Co na tom, že vyhrál jenom 12 gamů, a modrý 16. Asi by to byla nuda, kdyby se tenis hrál na sto vyhraných výměn. Ale nejde v politice o víc?

U Republikánů se z takového vítězství stává tradice, stejně se k veslu dostal i George Bush mladší, tomu chybělo, podle našich, evropských měřítek, dokonce více než půl miliónu hlasů, půl procentního bodu. Kdekoliv jinde v "civilizovaném světě" by se prezidentem při stejném výsledku stal Al Gore.

Systém volitelů je starý jako Amerika sama. Každý hlas prostě nemá stejnou váhu. Volíte pro nesprávného kandidáta v nesprávném státě, váš hlas v podstatě propadne. Amerika by se měla zamyslet, zda nechce svůj systém modernizovat. Má pocit, že je vzorem demokracie pro celý svět. Ale občas to vypadá, že si z ní celý svět dělá tak trochu srandu. Stejně jako s urputným trváním na komplikovaném systému kapalných uncí, mílí na galon, a ježčích skoků. Libérie, Barma a USA. Náš vzor.

_________
Opraveno na základě konečných výsledků

Autor: Aleš Gill | čtvrtek 10.11.2016 8:02 | karma článku: 14.43 | přečteno: 630x

Další články blogera

Aleš Gill

Washington DC na kolech

Je několik způsobů, jak prozkoumat památky hlavního města Spojených Států, ale nejlepší je to pěšky. A to chce čas. Je jen málo způsobů, jak vidět nejdůležitější památky za půl dne, a my jsme zvolili kolo. A zvolili jsme dobře.

10.10.2017 v 8:02 | Karma článku: 8.65 | Přečteno: 167 | Diskuse

Aleš Gill

Nigel Farage na Náměstí Míru

Už dlouho mě nikdo a nic nedonutilo podniknout cestu po nejdelším českém eskalátoru. Až včera. Pro jedny hrdina, pro druhé zrádce, Nigel Farage.

22.9.2017 v 8:02 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 1217 | Diskuse

Aleš Gill

Úplné zatmění Slunce na vlastní oči

Už si dokážu představit, co pro naše předky, před stovkami a tisíci lety, muselo zatmění Slunce znamenat. Strach, překvapení, kouzlo. Mezi zatměními může uplynout mnoho generací. A já rozhodně na sedmý říjen 2135 čekat nechci.

13.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 232 | Diskuse

Aleš Gill

Můj Londýn

Je to už jedenáct let co jsem ho navštívil poprvé, a pak ještě mockrát. Londýn, metropoli evropského bankovnictví, největší město EU, pravděpodobně nejvíce kosmopolitní město EU. Nic z toho již nemusí za pár let platit...

30.8.2017 v 8:11 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 863 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Pavel Kamas

Koho překvapil výsledek voleb, ať se přihlásí. Nebo ať otevře oči.

Nejsem politolog, ale normální občan. Přesto jsem již v delším či kratším horizontu před volbami podle mého názoru trefil výsledek voleb. Mám nějaký tajný recept? Ano a prozradím vám ho. Chodím s otevřenýma očima.

21.10.2017 v 20:40 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 311 | Diskuse

Nikola Štefan

Žáček Sobotka po volbách 2017

Kdo sleduje nyní povolební výsledky na kanálech televizí a slyší i vidí povolební stanoviska, věří v lepší poměry v našem státě, mající tendenci mírného zlepšení. Voliči ČSSD přestali věřit své straně a odešli do hnutí Ano.

21.10.2017 v 19:49 | Karma článku: 19.42 | Přečteno: 838 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Češi, Moravané a Slezané si nezaslouží dobrou vládu

Včera a dnes proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Téměř 40% právoplatných voličů se neráčilo k volbám dostavit.

21.10.2017 v 18:35 | Karma článku: 25.76 | Přečteno: 1564 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Role jedné ženy v kurdských dějinách a v současnosti

Kolik těch psychopatických žen nechalo za sebou nesmazatelné stopy v našich lidských dějinách a vsoučasnosti ?

21.10.2017 v 13:15 | Karma článku: 6.72 | Přečteno: 221 | Diskuse

Petr Skoupil

Zoufalství jednoho volebního hlasu

Můj volební hlas je zoufalý. Volební místnosti se za několik hodin zavřou a on stále neví, koho si vybrat, aby nepropadl a nerozdělili si jej ty strany, které by rozhodně nikdy nevybral.

21.10.2017 v 11:02 | Karma článku: 12.51 | Přečteno: 470 |
Počet článků 98 Celková karma 11.67 Průměrná čtenost 1301

Jsem rychlocestovatel. Kladu důraz na první dojmy. Ujel jsem 1700 kilometrů v Sýrii za necelé 3 dny a mám pocit, že jsem viděl vše podstatné. Jel jsem na otočku do Japonska - když říkám na otočku, myslím tím na oběd. Mám rád dopravu, dopravní prostředky, letiště, letadla, vlaky, lodě, a hlavně auta. Jsem jedním z prvních Čechů, který si půjčil auto (bez ozbrojeného doprovodu) v Iráku. Na týden jsem dal do zástavy pas bossovi místní maf..., prostě jakémusi kápovi na Jávě, jenom abych ji mohl projet autem. Mým dlouholetým snem byla Severní Korea, což se mi v roce 2015 splnilo. Ve zkratce: Mé okolí si občas myslí, že jsem blázen. V posledních letech mi učaroval volant. Účastnil jsem se rally Budapešť-Bamako, s projel všechny státy USA, a na otočku vyrazil na Nordkapp.

Cestuji pokud možno nalehko, a pokud možno co nejlevněji. Nevyhýbám se stanu (ale nerad ho tahám na zádech), pokud si to situace žádá, nepohrdnu (pokud najdu voucher na 90% slevu) ani pětihvězdičkovým hotelem.

Opuštěná místa, místa, kam se nejezdí, to je moje. Černobyl, KLDR, Afghánistán, Mali...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.