Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
HN

Zkuste si ze zahraničí obnovit zničený / ztracený / propadlý ČESKÝ pas, nejlépe v zemi kde ČR nemá ambasádu. To je tak level 7 až 8 okořeněný střelbou do vlastních řad. [>-]

0 0
možnosti
Foto

M78i79k70e 57G54i86l65l

18. 2. 2020 13:57

Já bych to skoro někdy rád zkusil a jako ten trabantista si kdesi v Jižní Americe nafasoval pas jiné země EU (one teda ještě britský, ale to už nehrozí). Musí to být super nepříjemný, ale stále super, zážitek...

0 0
možnosti
Foto

A51l62e17š 84G45i39l54l

6. 2. 2020 17:25

Čekal bych "dobre jak cyp" ale i tak díky ;-)

0 0
možnosti
Foto

M63i72k52e 74G17i17l31l

6. 2. 2020 9:52

Level 10 se zdolat dá. Saúdská 2016 - necháte se zaměstnat u firmy, která tam objektivně má co pohledávat (např. má spousty saúdských klientů), strávíte několik dní nad jejich šíleným a věčně padajícím online vízovým systémem, kde několikrát potvrdíte, že se v zemi nedopustíte ničeho, za co by vás museli, byť neradi, popravit, vyplníte a lejstry doložíte nějaký důvod cesty (třeba že vystavujete na veletrhu a máte koupený stánek, což doložíte) pak pošlete pas na libovolnou ambasádu a circa za měsíc vám ho milostivě vrátí s vízem, ve kterém máte přesně uvedeno to třídenní rozpětí, o které jste žádali. Ani hoďka naviac! No a pak už si jen v letadle užijete příslušné cestovně laděné modlitby.

0 0
možnosti
  • Počet článků 244
  • Celková karma 17,14
  • Průměrná čtenost 1419x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky