Děkujeme za pochopení.
M94i24c51h78a51l 23M33a33l80ý
Vyrovnání tlaku v uších není nejhorší jak píšete, ale pokud nevyrovnáte včas, je trochu bolestivé. Škoda že jste nezmínil způsoby: Zacpání nosu (Valsava manévr), polykání (Toynbee manévr), předsunutí čelisti v kombinaci s výdechem do nosu (Edmont technika) a řada dalších. Nebo tabulární otevření - něco jako potlačení zívnutí a vytlačení čelisti vpřed. Při potápění je také podstatné, co jste před tím jedl, je třeba vyvartovat se dehydratace a tvorby hlenu. Nezmínil jste dekompresní přestávky. Škoda, na tak dlouhý blog málo info. Vytlačit vodu z brýlí, či dýchat z lahve není žádná věda a Vaše srovnání nesedí. Byl jsem v 36 stopách v Izraeli a 33 v Dominikánské a stačila na to jedna hodina treninku v bazenu. Nicméně, pokud nemáte praxi a zkoušky PADI, pak bych nešel pod 10 m a bez jištění doprovodu.
A30l13e54š 59G79i78l81l
Řadit v autě dvojku taky není žádná věda. Když to člověk nedělá poprvé. Popisoval jsem své dojmy z první lekce, nic víc za tím nehledejte.
F53r82a17n94t17i85š90e14k 59P66e66t51r11í83k
1. Vynoření z 10 metrů bez otevřených úst způsobí zcela jistě vážné poranění a pravděpodobně i smrt.
2. Potápěči měří tlak v barech, ta informace o tlaku v atmosférách je zvláštní. Když už se nepoužívá Pa, tak bary
3. Potápění je radost !
V32l95a73d32i40m90i21r 21T73ů79m25a
Upřesnil bych. Nemusíte mít otevřená ústa. Stačí vydechovat a nebo pravidelně dýchat. Otevřená ústa s výdechem pouze při rychlém nekontrolovaném vynoření. Ovšem nekontrolované vynoření byť s otevřenými ústy z větší hloubky může způsobit dekompresní problémy.
A15l13e44š 33G67i81l89l
Říkejme tomu ilustrační foto :-)
H41a47n55a 97V19l33k46o28v84á
Ten bazén na fotografii - Liberec?
F56r80a31n96t64i49š79e36k 82P15e58t22r90í94k
Liberec to není.
- Počet článků 245
- Celková karma 17,59
- Průměrná čtenost 1413x
Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.
Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.
Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.
Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.
Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...
Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.
Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.