Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
EC

Před cca 5 lety mě zaujal blog německého vlakového nadšence o extrémně levné cestě do Vladivostoku. Tento pán si zaletěl do Vídně a taxíkem dojel potom do Bratislavy. Tady již měl zakoupený 30-ti denní lístek City Star. (Tento stál 35 Euro a platil 30-dní a Vy jste si mohli vypsat trasu s přestupy z jakéhokoliv slovenského nádraží do jakéhokoliv ruského). Při troše námahy by to šlo jistě i dnes vyhledat na netu.

0 0
možnosti
EC

P.S. : Bylo to na základě nějaké nové dohody mezi slovenskými a ruskými železničáři.

Místenky mu to o něco prodražily, ale na rozdíl od tvrzení v článku, zase psal, že je všude nekupoval. Že by byly nepovinné?

0 0
možnosti
Foto

A79l26e53š 26G14i89l74l

23. 12. 2013 14:46

Nedokážu si to moc představit, žádné "nemístenkové" vozy jsem na dálkových vlacích neviděl. Teoreticky asi existuje možnost magistrálu projet salámovou metodou - jet z Moskvy do Kazaně nějakým osobákem, který není místenkový, z Kazaně do Jekatěrinburgu, pak do Novosibirska, Krasnojarsku... ale bylo by to na hodně dlouho. Vlaky stojí v průměru co dvě hodiny, a projíždí se hodně vesnic a zastávek, kde by ty osobáky stály.

0 0
možnosti
  • Počet článků 245
  • Celková karma 17,64
  • Průměrná čtenost 1413x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky