Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PN

Moc zajímavé postřehy. Musí to být zážitek v takové zemi půjčit a ještě řídit auto. Já jsem zas opačného ražení a rád využívám místní dopravu, protože pak je zážitkem i samotná cesta, člověk víc nakoukne té dané země pod pokličku, potká velké množství lidí, z kvality dopravy pozná více ten charakter země a někdy je zážitek i nákup jízdenky. V autě je člověk takový...izolovaný od zbytku světa.

0 0
možnosti
Foto

A87l72e18š 89G63i25l85l

2. 12. 2013 14:27

Obojí je zajímavé. V autě zase přijde člověk do kontaktu s policajty (o tom chystám samostatný článek), pumpaři, vojáky, prodavači všeho možného a jinými zajimavými živly.

0 0
možnosti
DM

Diky za pekny "cestopis" :-) My jsme na tom podobne - kdyz cestujeme, vzdy si pujcime auto a sami ho ridime, coz se zejmena v zemich jako Indie ci Indonesie (Sulawesi) setkava s velkym zajmem mistnich - pry proc se nenechame vozit a riskujeme? :-)

0 0
možnosti
JR

J74a97r76a 95R59a67n28k

3. 12. 2013 3:52

To urcite, ale je dobre vozidlo ze vsech stran vyfotografovat, stalo se mi nekolikrat, ze chteli zaplatit skarbance, ktere jsem neudelala:-)

0 0
možnosti
  • Počet článků 245
  • Celková karma 16,93
  • Průměrná čtenost 1413x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky