Střípky z KLDR - Díl 2. - Metro v Pchjongjangu

30. 09. 2015 9:07:00
V úvodním článku jsem krátce popsal, co mě motivovalo, byť jenom na týden, do Severní Koreje vycestovat, teď bych se rozepsal krátce o tom, jak cestují její obyvatelé. Tedy spíše obyvatelé hlavního města. A to ani ne všichni.

Ač se díl druhý jmenuje "Metro...", je třeba hned v úvodu napsat: Pěšky. Hlavní, převažující a všude viditelný pohyb mas lidí po chodnících kontrastuje s někdy sice přeplněnými, jindy ale poměrně prázdnými tramvajemi, trolejbusy a autobusy. Linek je málo, a kromě autobusů kvůli výpadkům proudu nejezdí pravidelně. Čekali jsme, že alespoň základní infrastruktura bude mít jistou prioritu a elektřina se jí dostává tak, aby turista "nepoznal", že všechno je jenom jedna velká Potěmkinova vesnice. Ale ne. Viděli jsme stát tramvaje, vystupovat lidi... Asi byly proudové. Sami jsme zažili několik výpadků proudu v restauracích, kde se platí pouze tvrdou měnou, tj. restauracích pro turisty a elitu. Vypadá to, že je dost pravdy na tom, že elektřinu mají zaručenou jenom dva hotely pro turisty v centru - Koryo Hotel, kde jsme bydleli my, a Yanggakdo hotel, kde byly ubytovány jiné skupiny turistů. Máme pocit, že turisty vždy zvou/sváží do města tak, aby tam byli najedou všichni. Pět, deset autobusů, tj. cca 200 lidí. A pak zase všichni odletí a není tam ani jeden.

Autobusy a trolejbusy jezdí různé, od poměrně nových místní provenience nebo z Číny, po staré rozhrkané Karosy. Není to tak dávno, co médii proběhla zpráva, že Pražský dopravní podnik prodává do KLDR za směšný peníz vyřazené tramvaje. A dokonce je jich tam tolik, že jsme žádné jiné modely než Tatra T3 a T6 z dílen ČKD neviděli, přestože donedávna tam jezdil mix všeho možného posbíraného odkudsi z východního bloku. Tramvají jet ale nesmíme, i když jsou dnes už i zájezdy specializované na MHD, které mají v programu i jízdu tramvají.

Kam můžeme, sice jenom jednou a samozřejmě pod bedlivým dohledem průvodců-estébáků, je metro. Možná nejhlubší na světě, ale určitě nejdivnější. Eskalátory jsou opravdu, ale opravdu dlouhé. A stanice, které máme možnost vidět, opravdu zvláštní. Připomínají moskevské metro, jen jsou ještě víc budovatelské a kult osobnosti prvních dvou zástupců linie Kimů je i tady na prvním místě. Kim a slévači, Kim a horník, Kim a kombajn.

O místním metru koluje celá řada mýtů. První turisti totiž mohli navštívit pouze jednu stanici (asi Puhung), a tak vznikl mýtus, že celé metro je jedna velká habaďůra existuje jenom jedna ukázková stanice a dvě stě metrů kolejí. Následně se jezdilo ze stanice Puhung do stanice Yongwang, s přejezdem vlakem mezi nimi. Dnes, s výjimkou výše zmíněné akce pro šotouše, se jezdí přes pět úseků. I my tedy začínáme na konečné Puhung, vystupujeme na focení ve stanici Yongwang, a pak tři stanice projíždíme (zastavujeme, ale nemůžeme vystoupit) do stanice Kaeson, kde opět fotíme a vystupujeme. Takhle to probíhá zdá se u všech výprav od roku 2010. Zahraniční studenti prý mohou jezdit volně, a i specialisti na MHD, kteří si notně připlatí, mohou vidět všechny stanice na všech dvou existujících linkách. Tedy nejspíš s jednou výjimkou - stanicí Kwangmyong, která je na neurčito zavřená, těžko říct proč - o tom ještě dále.

Zajímavé jsou ale názvy stanic. Uvedl jsem tři, ani jeden z nich nijak nevyjadřuje její lokaci, název ulice, sídliště, čtvrti. Nemají žádný smysl. Zlatá naše "Moskevská", "Primátora Vacka", "Kosmonautů" atp. My jsme tedy jeli ze stanice Revitalizace, zastavili na focení ve stanici "Sláva", a pak zastavili bez možnosti vystoupit ve stanicích "Strážný oheň", "Vítězství", "Jednota" a dojeli do stanice "Triumfální návrat". Kdybychom pokračovali dál, dojedeme do přestupní stranice "Soudruh" a na konečnou "Rudá hvězda". Kdybychom přestoupili (v jediném uzlu "Soudruh"-"Triumf"), můžeme jet směrem "Ráj" přes stanice "Trojí oživení" a "Svit", nebo směrem "Renovace" přes stanice "Obnova", "Budování", "Zlatá půda" a "Národní nadace". Krásné. A krásně nepřehledné.

A teď k několika dalším mýtům z oblasti metra:

Klasické mýty, že existuje jedna, dvě, nebo jen pět stanic se asi podařilo vyvrátit, věřím, že tam jsou i ostatní. Jedna je ale zavřená, mýtus tvrdí, že tam existuje odbočka, železniční nebo silniční tunel na letiště (z paláce, odkud vládl Kim Ir Sen, a dnes je tam mauzoleum).

Spekuluje se i o tom, že vedle dvou veřejných linek existuje jedna, nebo i několik, linek pro elitu. To se mi moc nezdá, nicméně existují věrohodné zprávy o katastrofě při budování tunelu metra pod řekou, který jaksi na žádnou současnou trasu nenavazuje. Na internetu se píše i o obřím podzemním náměstí, které má v případě evakuace pojmout cca sto tisíc lidí. Má se nacházet na konečné Rakwon (Ráj).

Další mýty hovoří o tom, že v případě, že když metrem (po vybrané trase) jedou turisti, je pro normální cestující konečná o stanici dále, takže se s turisty nepotká. To se nezdá moc pravděpodobné, lidi ve vlaku, na nástupištích ani eskalátorech nevypadali jako herci a stanici kvůli nám rozhodně nevyklízeli. Ani vagón. Spíš je kus pravdy na tom, že ony dvě-tři stanice, které smí turista fotit, jsou o několik řádů pěknější než ty ostatní.

Mnohem pravděpodobnější je mýtus tvrdící, že metro je v podstatě zavřené a jezdí jenom pro turisty a ve špičkách. Nasvědčují tomu svědectví novinářů, kteří byli v zemi přítomni po dobu návštěvy Madeleine Albright a mohli se (s průvodci) pohybovat po městě bez předem daného programu, a i moje pozorování, kdy jsem viděl z autobusu stanice metra zavřené, tj. bez lidí proudících dovnitř a ven. Metro je extrémně levné, jízdné má stát 5 wonů, což jsou cca 4 eurocenty. Ale prakticky stojí ještě míň (možná až stokrát), k tomu se ale vrátím v článku o místí měně. Celé to dává smysl tomu neustálému přesunu po ulicích - metro je levné, ale nejezdí.

Na nástupištích jsou noviny, z nějakého důvodu byly včerejší. Jako obvykle jsem na otázku "proč?" nedostal odpověď, průvodce byl spíš překvapený, že jsem si toho všiml, než že jsou včerejší, a na otázku odpovědět nedokázal. Reklamy v metru, a tedy ani jinde, nejsou, tubusy eskalátorů jsou vymalovány bílou barvou a to ještě ve slabé vrstvě, chtělo by to přetřít. Tubusy jsou oproti našim dost malé, rukou dosáhnete na stěnu/strop. Metrem se prohání vyřazené vlaky z Berlína, údajně existují svědectví o původních graffiti, my jsme viděli, nebo měli vidět, přelakované vlaky, nicméně s původním vandalskou úpravou kružítkem na oknech. Latinkou, takže to nevadí - předpokládám, že výuka jazyků je jen pro vyvolené. Mezi okny jsou rámečky po reklamách, prázdné. Dříve prý hostily portréty Kimů, proč již ne, nevím. Sám jsem si tyhle podrobnosti vyhledával na internetu až po návratu a tak už se jaksi nemám koho zeptat. Stejně bych se asi nedozvěděl pravdu.

Autor: Aleš Gill | středa 30.9.2015 9:07 | karma článku: 35.99 | přečteno: 6612x

Další články blogera

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 281 | Diskuse

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (2/2)

V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.

1.2.2024 v 8:37 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 155 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 494 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 234 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 16.82 Průměrná čtenost 1416

Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...