Z hloupého mobilu, po jehož displeji jsme před dvaceti, pětadvaceti lety proháněli hada, jsme posílali SMSky, stahovali si vyzvánění, prozváněli se navzájem a občas i volali. Postupně do sebe ale mobil integruje věci, které jsem dřív na cesty tahal zvlášť. A umí spoustu dalšího, často lépe, než před deseti lety různá samostatná zařízení.
Foťák
Mám doma foťák, mám doma zrcadlovku, ale že by se mi to chtělo tahat... to se mi teda poslední dobou nechce. Nevidím k tomu důvod. Jasně, zrcadlovka s několika objektivy zvládne vícero činností, umí fotit makra, umí fotit hezky zvířata v dálce, ale popravdě řečeno postupně jsem ji přestal brát kamkoliv jinam než do Afriky, kde často nejde udělat pár kroků navíc, fotí se z auta, a zrcadlovka tam má smysl. Jinak ale mám super fotky, které mi neodmítá ani prestižní cestovatelský časopis.
Slovník
Ano, vozil jsem si slovníky. Nebo různé "konverzace". Knihy, které jsem prakticky nikdy nepoužil, nebyl na to čas a prostor, slovník nikdy nebyl po ruce. Prostě papírový slovník je naprosto nepraktický. Zatímco mobil máme vždy při ruce, můžeme tam mít offline několik slovníků a nebo rovnou překladače, které umí číst celé stránky textu a rovnou je překládat - např. zorientovat se v restauraci v menu v arabštině nebo čínštině, což bylo pro našince dříve téměř nemožné, je dnes otázkou vteřin, a umí i překládat zvuk z téměř libovolného jazyka do češtiny nebo angličtiny a zpět.
Budík
Když jsem si připravoval tento článek, budík mě napadl až jako poslední. V nějakém starším filmu jsem ale viděl scénu, jak si hrdina na hotelu vytáhl mechanický budík ze zavazadla. Asi neznám nikoho, kdo by dnes (nebo dříve) vozil budík, ale nabídky na buzení po telefonu z recepce si asi určitě každý pamatuje. Dnes si neumím představit, že bych to využil. Samozřejmě nejde jen o budík, ale i o různé upomínky, diáře a kalendáře.
Složka s dokumenty
Dost často i dnes s sebou tahám fascikl dokumentů: letenek, jízdenek, potvrzení o ubytování a různých dalších voucherů, kopií pasů, někdy víz, itinerář, v době nedávné různá potvrzení o očkování, prodělání nemoci nebo PCR testu. Pokud ale mířím do "civilizovaných zemí", papírů je čím dál méně. Většina potvrzení stačí ukázat na telefonu, naskenovat QR kód... vlastně už papíry nejsou třeba. Pokud jedu někam, kde hrozí že nebude signál, pak ano, papír je papír, ale pokud jedu do Španělska nebo Chorvatska, neberu papíry vůbec. Proč taky. Všechno můžu mít v cloudu, všechno to můžu nasdílet všem členům výpravy. I když už nakrásně papírovou dokumentaci beru, je fajn vědět, že mám někde zálohu, a že se nebudu muset po dokumentech shánět u každé aerolinky, provozovatele přívozu, nebo hotelu zvlášť.
Rezervační systémy a kartičky
Řešit rezervace letenek nebo jízdenek v prohlížeči mobilu jde, ale není to kolikrát úplně jednoduché. Oproti tomu různé aplikace dopravců (PID, Regiojet, Flixbus, České Dráhy, Ryanair a mnohé další) vám usnadní rychlé rušení, změny nebo rezervace na místě. Hodí se i různé slevové kartičky, případně doklady a potvrzení, např. potápěčskou licenci už s sebou nenosím - všechno mám v telefonu. Třeba tam jednou (snad od 1.1.2024) bude i občanka a řidičák. Nebo něco co je nahradí.
Jízdní řády
Kdy jste naposled listovali knižním jízdním řádem, studovali nekonečné tabulky na nádraží nebo alespoň autobusové zastávce? Není snazší mít IDOS nebo jinou podobnou aplikaci v telefonu? A podobné aplikace jsou po celém světě, je jedno jestli jedete do Stockholmu, New Yorku nebo Singapuru. Je dobré být připraven, vědět, u jaké zastávky mám hotel, a o zbytek se postará aplikace. Studování jízdních řádů v Chengdu a Shanghaji v čínštině byla sice moje oblíbená disciplína, ale příště si raději ušetřím čas.
Mapy a navigace
Papírové mapy miluju, ale bohužel jsou na ústupu. V Praze byly dva dobré obchody s papírovými mapami. V podstatě najednou jeden z nich ukončil činnost, a ten druhý minimalizoval své prostory. Nedá se svítit. Pořád papírové mapy kupuju a sháním pro fázi plánování, ale už ne vždycky je beru s sebou. Jako mapu pro pěší pohyb obvykle používám Mapy.cz nebo Maps.Me. A neztrácím se.
Samostatná GPS navigace jako krabička do auta... je už taky trošku archaické zařízení, zařaditelné na retrostupnici někde mezi CDčka a walkman. Věřím tomu, že dnešní navigace do auta jsou jinde než deset let starý Garmin mých rodičů, ale z pohledu uživatele očekávajícího komfort obsluhy mobilního telefonu jsou tyhle navigace za zenitem. Neříkám, že úplně všude, ale Google Maps a Waze dnes dokáže divy, a přestože mám doživotní licenci na Sygic, už ho prakticky nepoužívám.
IFE (In Flight Entertainment)
Dlouhé hodiny se nudit v letadle, které nemá IFE (obrazovku s filmem v hlavové opěrce sedadla před vámi), už nehrozí. Stačí si vzít powerbanku, mobil, a v něm mít stažených pár filmů ze své oblíbené streamovací služby. Nebo prostě filmy jako soubory. Ideální je mít v obalu mobilu integrovaný stojánek, nebo nějakou fintu jak přichytit mobil/tablet na opěradlo před vámi, a máte o zábavu postaráno. V jazyce, kterému rozumíte, nebo s titulky v jazyce, který rádi čtete. Což u zábavního systému některých exotičtějších aerolinek nehrozí. Máte zábavu v autě, v autobusu, ve vlaku, při nekonečném čekání na zpožděný let. Jen to chce trochu elektřiny.
Kompas a výškoměr
Byly doby, kdy jsem s sebou vozil kompas. Kompas, jednoduchá GPS v mobilu, která ukazovala polohu jenom jako souřadnice, a nikoliv mapu, a k tomu papírová mapa, která měla po okrajích souřadnice (rovnoběžky a poledníky). Tak jsme kdysi hledali cestu, když se nám podařilo v Sýrii ztratit v nekonečné poušti.
Dnes bych nevyrazil bez mé oblíbené aplikace GPS Status. Kromě drobností jako teplota baterie telefonu a nadmořské výšky umí samozřejmě fungovat jako kompas, zobrazit data o satelitech nad vámi, vaše souřadnice, a dá se použít i jako luxmetr. A pokud vyrazíte do hor, je fajn vědět, jak jste vysoko.
MP3 přehrávač
Ani nevím, jestli se to ještě prodává, ale taky jsem to vozil: samostatný mp3 přehrávač. Dnes už v podstatě všechna podobná zařízení hradila streamovaná hudba, nicméně mnozí máme své audiotéky, mluvené slovo nebo audioknihy přímo v telefonu. A to se hodí, když třeba chceme šetřit oči nebo se nám při sledování videa v jedoucím prostředku nedělá dobře. Nebo při řízení, za chůze...
Čtečka knih
Čtečka knih bývá malá, lehká, ale nutně ji brát nemusíte, pokud jedete na týden jen s malým batohem. Své knihy můžete mít v telefonu a k jejich čtení používat aplikace, které čtečku jako samostatné zařízení nahradí. Nemusíte tak ani tahat knihy. Samozřejmě můžete, ale třeba takový Lonely Planet se pěkně pronese. Znám to. Zatímco jeho PDF verze v mobilu neváží nic. A může se hodit.
Meteostanice
Zvykli jsme si na to doma a není důvod si luxus "vědět, jak bude" odepírat na cestách. Není důvod nechávat se překvapit přeháňkou, nízkými nebo naopak vysokými teplotami, větrem nebo vlnami, když dnes máme nekonečný výběr aplikací, které vám řeknou, jak bude, stačí mít nějaký internetový signál, alespoň občas, třeba jednou denně.
Svítilna
Určitě to znáte. Probudíte se na hotelu, chvilku nevíte, kde jste a pak nevíte, kudy tudy záchod. Sáhnete po mobilu a za světla jeho displeje se došouráte kam je potřeba. Baterka v mobilu se hodí, když zrovna nemáte žádnou lepší k dispozici, i v nějaké jeskyni nebo když potřebujete rozluštit nějakou informační tabuli za úplné tmy. Baterka v telefonu je prostě vynález na nobelovku.
Wifi hotspot
Byly doby, kdy jsme cestovali bez internetu. Za 3 týdny v Indii v roce 2009 jsme se někde v internetové kavárně dostali na net tak třikrát. Maximálně pětkrát. Pak jsme v Japonsku objevili kouzlo wifi hotspotu: zařízení, které si notovalo s místní simkou, pronajali jsme si ho na letišti a zase na (jiném) letišti vrátili. A měli jsme pořád signál. To byla pecka, vozili jsme si pak ke stejnému účelu starší telefon. Nakonec se ukázalo, že je výhodnější prostě mít místní simku v jednom z telefonů a tu sdílet ostatním ve skupině jako wifi. Žere to baterku, ale je to pořád lepší než nabíjet dvě zařízení.
Bankéř na cestách
Aplikaci Splid jsem popsal v minulém článku. Ve zkratce: aplikace se stará, velmi účinně, o naše finance na cestách, o to, aby někdo nemusel být bankéř a nést tak vyšší riziko ztráty společných peněz. Zároveň řeší situace, kdy se potřebujeme na něco složit nebo jeden člověk ze skupiny platí za celou skupinu. Všechno je pohodlné a přehledné. Takových aplikací je samozřejmě více, v diskusi pod článkem se objevila např. aplikace Settle Up.
Mobilní telefon 2.0 jako švýcarský nůž pro 21. stolení nám nikdy nenahradí klasický "švýcarák". Pinzeta, pilník, nůž, šroubovák, otvírák na konzervy, to jsou pořád šikovné věci a je fajn je s sebou mít. Ale doba se změnila a telefon umí spoustu funkcí, které by bylo škoda nevyužívat a tahat spoustu krámů, které nemusíme. Jasně, některé jsou sporné, např. zrcadlovka nebo pořádná lampa jsou pořád nenahraditelné, slovník/překladač v telefonu je ale mnohonásobně větším přínosem než slovník papírový. A neváží nic navíc.
Napadají vás další zařízení, které - zejména na cestách - umí mobilní telefon nahradit? Na co jsem zapomněl? Pište do komentářů.