Velká keňská zeď

10. 08. 2022 7:47:40
Když jsme se před dvěma lety vrátili z Tanzánie, libovali jsme si, jak je tam cestování snadné. Od Keni jsme čekali totéž. Jenže ještě před odletem musíte překonat vízovou byrokracii. Velkou keňskou zeď nesmyslného papírování.

"Už žádné čekání na letišti. Požádejte o víza online, rychle a bezpečně, kdykoliv a odkudkoliv", hlásá keňský web. Kdyby to ovšem bylo tak snadné, jako třeba americká ESTA, kterou vyplníte za několik minut. Kdysi jsem proces vstupu na území cizích států rozdělil do deseti kategorií podle obtížnosti. Keňa je pořád pětka, byť se náročnost zvýšila ze stupně čtyři. Víc v samostatném článku. Jenže je to spíš taková komplikovanější pětka. Pět mínus.

Než se pustíte do samotného procesu žádosti, musíte se registrovat do nějakého jejich systému spravovaného keňským ministerstvem vnitra. Celkem žádný problém, zadáte jméno, příjmení, číslo pasu, email a heslo. A musíte souhlasit s podmínkama. Které se ovšem nedozvíte, protože:

No co už. Stane se. Tak prostě - jako obvykle - odsouhlasíte podmínky, které jste nečetli. Maximálně dáte cizí vládě přednostní právo na vaše ledviny.

Úspěch, hotovo, dostali jste se na portál eCitizen. Vlastně nevíte, proč tady jste, když nejste keňským občanem, ale když se trochu rozkoukáte, možná vám dojde, že musíte kliknout na dlaždici Directorate of Immigration Services - New Applications. Ač nerad musím poděkovat britské koruně za angličtinu, jinak by byl web ministerstva vnitra nejspíš svahilsky.

Portál "Ředitelství imigračních služeb - nové žádosti" nabízí přesně jednu službu: eVisa Application. Hurá, je to tady, jdeme vyplňovat. Tak pozor, ještě ne. Nejdřív si musíte přečíst pravidla:

1. Platný pas alespoň 6 měsíců (neříká se od kdy).

2. Vyplněný tenhle formulář (to je asi celkem jasné).

3. Alespoň tři prázdné stránky v pase (neříká se, zda za sebou, a už vůbec ne proč).

4. Poplatek za vízum je nevratný (50 dolarů, klasika).

5. Poplatek za poplatek za vízum je 1 dolar.

6. Zpáteční letenka/jízdenka. Jak to zařídit, když přijedete z Ethiopie a pokračujete do Tanzánie např. po zemi... netuším.

7. Neúplná žádost bude zamítnuta (ono sice nejde žádost neúplně vyplnit, ale chápu).

8. Vízum není konečná instituce pro vpuštění do země.

9. Business nebo práce vyžaduje speciální povolení. To je logické.

10. Vízum je třeba vyřídit před vstupem do země (tak jinak bych na téhle stránce asi nebyl).

11. Děti do šesti let jsou osvobozeny od vízového poplatku (to je příjemné).

12. Provizní nebo nepravdivé informace povedou k automatickému zamítnutí žádosti. Asi mysleli prozatímní informace.

... (nezajímavé body)

16. Nesprávné dokumenty přiložené k žádosti povedou k automatickému zamítnutí žádosti.

17. Přiložená pasová fotografie musí být na světlém pozadí

Nakonec se ještě dozvíte, že si hotové vizum musíte vytisknout barevně a předložit ke kontrole na letišti nebo hraničním přechodu. Tak fajn, už je to dlouhé, ale už konečně začínáme:

První sada otázek je snadná. Potřebujete vědět svou dřívější a současnou národnost, kontinent, na kterém žijete (to je trochu nestandardní kolonka), zemi, adresu, město, telefon a email. Email jste sice hlásili při registraci do portálu, ale to je detail.

Na další stránce musíte vybrat, jestli máte národní pas, pas bez státní příslušnosti (netuším, co to je) nebo leissez passer, což je zřejmě modrý průkaz OSN nebo tak něco. Když se zadumáte a vyberete si, systém vám řekne, co která položka znamená (nejdřív si ale musíte vybrat). Pas bez státní příslušnosti je tedy pro uprchlíky, leissez passer je pas pro příslušníky mezinárodních organizací uznávaných Keňou.

Údaje o pase jste už sice zadávali, ale není na škodu si je procvičit.

Pokud jste již v Keni byli, musíte zadat od kdy, jak dlouho, a číslo předchozího eViza. Pokud jste byli v Keni na pas, který už nemáte, nebo nemáte číslo eVisa, asi budete muset lhát. Pole je totiž povinné. Já naštěstí dávám "ne" - v Keni jsem ještě nebyl.

Zároveň musíte vyplnit jména dětí, se kterými cestujete, a jejich pasy.

Pak si vyberete jaké vízum (jednovstupní, vícevstupní nebo tranzitní) chcete, a už zbývá jenom... zase znovu vyplnit jméno, příjmení, pohlaví (výběr jen ze dvou - jak nemoderní), navíc ještě rodinný stav, znovu datum a místo narození a nově povolání.

Dále se musíte zamyslet, jak moc do své cesty namočíte své rodiče. Keňu totiž zajímá, zda žijí, jak se jmenují, a pokud možno (není to povinný údaj) i jejich telefonní číslo (pouze pokud jsou naživu). Pokud náhodou svého otce (či matku) neznáte, budete si ho muset vylhat - jméno a příjmení je povinný údaj.

Do své cesty namočíte ještě nějakého dalšího příbuzného, tentokrát povinně i s telefonním číslem. Asi něco jako nouzový kontakt, nebo aby únosci věděli, po kom chtít výkupné (dělám si srandu, pokud to budete číst na keňské ambasádě v Haagu, opakuji: dělám si srandu).

Pokud výše uvedete, že jste ženatý/vdaná nebo vdovec/vdova, musíte zadat ještě údaje o manželce/manželovi.

Další stránka je už trošku oříšek.

Musíte zadat důvod cesty, kdy a na jak dlouho chcete přijet. To je celkem normální. A pak musíte zadat kontakty na zvoucí osobu: hotel, firmu, kamaráda, příbuzné. Jedete - jako většina turistů - na safari? Musíte být kreativní. Zadáváme tedy adresu a tel. číslo prvního hotelu, kde chceme spát a máme potvrzení z Bookingu. Snad to bude stačit. Nevíme. Chtěli ještě email, ale ten prostě nevíme. Tak tam dáváme něco jako "nezname@email.vubec". Zbývá vyplnit, kterým přístavem, letištěm nebo hraničním přechodem se hodláte dostavit.

Asi by to stačilo, ale jedeme dál. Keňa potřebuje vědět, do kterých zemí, kdy a na jak dlouho, jsem se za poslední 3 měsíce podíval. Mám pocit, že asi do žádné.

Dále Keňu - docela logicky - zajímá, zda se budete vracet do své země. Pokud dáte "Ne", musíte napsat slohové cvičení na téma "Proč?". Dáváme tedy Ano. Podobně, pokud vám byl někdy do Keni vstup odepřen, musíte napsat kdy, na kterém přechodu, a proč.

Keňu dále zajímá, zda vám byl někdy odepřen přístup do některé jiné země. Které, kdy, a - hádáte správně - proč. Můžete takových zemí vyplnit i více, pokud máte zajímavé historické zkušenosti.

Ty se budou hodit i v další otázce, kdy po vás ministerstvo vnitra chce vědět, jestli jste byli někdy někde na světě usvědčeni z trestného činu, pokud ano, musíte znát datum, ve které zemi, do čeho vás tam namočili a kolik vám přišili let (nebo prostě do příslušných kolonek popsat svůj Zločin a Trest).

Obvykle jsou otázky kladeny tak, aby normální, bohabojný a bezúhonný cestující, odpověděl vždy "ano" nebo vždy "ne". Ne tak v Keni.

Zbývá nahrát pár dokumentů. Pasovou fotku, přední stránku (ano, tu fialovou) pasu, pak tu důležitou stránku z pasu a potvrzení o hotelové rezervaci. Pokud - jako já, přehlédnete následující informaci, zbytečně budete mít práci navíc:


Já jsem si dokumenty připravil, kromě pasové fotky, hezky do PDF. Ve snaze je nahrát jsem se dozvědětl, že je soubor moc velký. Když jsem ho zmenšil, byl ve špatném formátu (PDF), tak jsem ho převedl na obrázek. PNG. Až pak mi došlo, že pravidlo výše, maličké JPG, neočůrám. Prostě pohoda. Nakonec se podařilo mobilem nafotit a následně upravit všechny fotky tak, aby je systém sežvýkal. Hurá, zbývá jen zaplatit.

Jenže ani to není tak jednoduché. Platba kartou proběhne, ale neukáže se žádné "Platba proběhla". Otevře se okno s informacemi, že si máte na něco kliknout, abyste si ověřili, že platba proběhla. Ale to už je detail. Tak fajn, můžete čekat, jak vízum vyřídí. Bylo to hotové do pár hodin. Stačí si to barevně vytisknout, a máte vyhráno, můžete na letiště. Nebo ne?

No samozřejmě že ne, to si fakt někdo myslí, že by to šlo tak snadno? Máme tu přece Covid. Keňa vám nic neřekne, musíte si zjišťovat informace sami. Třeba na webu našeho Ministerstva zahraničí: Musíte si ještě vytvořit účet na webu Rozvojového Programu OSN, kde musíte uvést informace o svém Covidovém očkování, všechny dávky s datem včetně šarže ampule, co do vás napumpovali, nahrát tam očkovací certifikát (pokud nemáte, musíte si ho vyžádat z ÚZISu). Není to nějak super komplikované, ale taky to není úplně jednoduché.

Pokud máte nějakou nestandardní kombinaci vakcín, máte smolíka. Když pominu kombinace se Sinopharmem, musíte mít buď:

3x Moderna
2x Johnson
Johnson+Moderna
Johnson+Pfizer
3x Pfizer
Pfizer+Pfizer+Moderna (to mám já, to se mi ulevilo)
3x Astra
Astra+Astra+Moderna
Astra+Astra+Pfizer
nebo původní schémata bez boosteru:
1x Johnson
2x Pfizer
2x Moderna
2x Astra

Po zadání získáte jakýsi provizorní certifikát s QR kódem, který vám bude... asi k ničemu, uvidíme, každopádně žádného úředníka na světě nikdy nezarmoutil papír navíc.

Logické uvažování velí: papír budou chtít na letišti v Praze, v Nairobi, pak třeba u vstupů do národních parků, restaurací. Uvidíme. Myslíme si, že ho nebude chtít nikdo. Protože...

Protože tohle není všechno. Tenhle papír z OSN je tak nějak navíc. Hlavně totiž musíte splašit QR kód z keňského ministerstva zdravotnictví. Takový ten "Pasenger Locator Form", jen trochu komplikovanější.

No a protože systémy nejsou nijak propojené, máte po registraci na Ministerstvu Vnitra, vízové žádosti, registraci na OSN a vyplňovačce na OSN pátou možnost zadat své osobní a kontaktní údaje, včetně části obce, ve které se budete v Keni pohybovat, a toho, zda je vám, několik týdnů nebo měsíců před cestou, třeba šoufl, máte teplotu či kašlík. V žádosti se taky ptají na to, zda máte PCR test. Není jasné, jak starý, jestli před cestou, při příjezdu, nebo z loňských vánoc. O tom, zda máte očkování, se formulář nepídí. Ano, vyplňovali jste to v OSN, ale to je úplně nesouvisející systém. Zato se pídí po sedadle, na kterém budete cestou do Keni sedět.

Máme tak tři QR kódy: na vízu, papíru z OSN a papíru z keňského Ministerstva Zdravotnictví. Máme tři volné stránky v pase (fakt nevím k čemu), máme letenky (ty se nijak nedokazují, nikam nenahrávají, zaplacené vízum na základě žádostí, ve které jsme se maximálně snažili si nevymýšlet. Ale občas to prostě nejde - fakt nevím, kde budu v letadle sedět, co budu mít k večeři a jestli budou roznášet alkohol. Mohli by. Dal bych si panáka. Nejsem si jistý, zda tahle země, asi nejturističtější (po Egyptu) v Africe, o turisty stojí. Nedokážu si představit, jak by se přes Velkou keňskou zeď dostali třeba mí rodiče.

"Už žádné čekání na letišti. Požádejte o víza online, rychle a bezpečně, kdykoliv a odkudkoliv", říká web.

Autor: Aleš Gill | středa 10.8.2022 7:47 | karma článku: 29.00 | přečteno: 2814x

Další články blogera

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 15.79 | Přečteno: 471 | Diskuse

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 280 | Diskuse

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (2/2)

V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.

1.2.2024 v 8:37 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 155 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 18.16 | Přečteno: 406 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 578 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 15.79 | Přečteno: 471 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 16.77 Průměrná čtenost 1416

Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...