Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Neznámá místa 6 - Stovky vzdušných zámků v Turecku

Asi každý to někdy zažil a nebo to viděl ve svém okolí: něco si špatně propočítáte, pustíte se do práce, a v půlce zjistíte, že peníze došly. Máme tak na Vysočině zbytečné dálniční mosty. A v Turecku stovky rozestavěných "zámků".

Sliby a chyby

V roce 2014 se začalo s výstavbou komplexu, který měl obsahovat 732 luxusních domů vycházejí z prvků gotiky, anglikánské i americké architektury, s věžemi, které se měly inspirovat tradiční tureckou architekturou, zejména Galatskou a Dívčí věží v Istanbulu. Stavělo se na výhodném místě v Černomořském regionu, nad teplými prameny v hloubce několika desítek metrů, mezi Ankarou a Istanbulem, v místě skvělém a výhodném. Měl tak vzniknout centrální zámek s lázněmi, obchody, internetem zdarma pro majitele domů, restauracemi a pak hlavně park, v němž budou jednotlivé luxusně zařízené vily.

Vznikala reklamní videa, prospekty, vzorníky výbavy jednotlivých domů a samozřejmě ceníky. Internety tvrdí, že se prodej zaměřoval na bohaté arabské trhy, prodejní kancelář měla být otevřena v Kuvajtu. Kdo by totiž nechtěl zámek strategicky umístěný nedaleko dálnice mezi dvěma největšími Tureckými městy.

Pak se ale něco stalo. Nemohl za to Covid, stavba skomírala už v roce 2018 a v roce 2019 bylo staveniště opuštěno úplně. Ve svahu nad městečkem Mudurnu vzniklo podle různých zdrojů 530 až 570 skeletů budov v různém stádiu dokončení. Nejspíš, jak to tak bývá, došly prachy, nebo se do projektu nepodařilo uvrtat dostatek investorů, potenciálních majitelů luxusních vil. A letadlo spadlo.

Realita dnes

No a my se tam prostě musíme podívat. Spíme v Bolu, poměrně významném městě na půli cesty mezi Ankarou a Istanbulem. Kdych měl celý projekt přirovnat k našim českým reáliím: spíme v Jihlavě. Cesta do Burj Al Babas nám trvá hodinu. Mudurnu je tedy zhruba takový zmenšený Jindřichův Hradec. Tolik k šikovné lokalitě na půl cesty mezi Brnem a Prahou, pardon, Ankarou a Istanbulem. Pamatujete, jak jste si cestou z Brna z D1 sjeli na oběd do Jindřichova Hradce, najeli zpět a pokračovali do Prahy? Ne? To asi nikdo.

Možná i kuvajtští ropní magnáti si postupně uvědomili, že lokalita není úplně výhodná. Široko daleko totiž nic není. Žádné větší město, žádná práce, není kam dojíždět. A to, že prodejce nabízel luxusní vily v anglickém střihu v Černomořském regionu ještě nemusí úplně znamenat, že jsou na pobřeží. Jsou od něj totiž pouhých 70 kilometrů. Vzdušnou čarou. Po silnici 120 kilometrů. To bychom taky mohli napsat, že Praha leží v Podkrkonoší.

Největší průšvih celého projektu ale je, že domy, jejichž cena začínala někde na třech stech tisících dolarech a šplhala se, s luxusnějším vybavením a v lepší vzdálenosti od centra nově budovaného "města", k půl milionu, nejsou tak úplně v lese. Všechny propagační materiály, které jsem našel (webové stránky projektu, tj. https://burjalbabas.com/en/ stále fungují), totiž ukazují vždy samostatnou vilu obklopenou stromy, nebo vilu s centrální lázeňskou budouvou v pozadí. Případně různé vychytávky pro residenty: sportoviště, dětská hřiště, akvapark... Realita je ale úplně jiná.

Dnes bohužel oplocený a hlídaný areál není možné navštívit (asi by to spravil úplatek, ale to není úplně náš styl). Na internetu nicméně najdete videa více či méně profesionálních vyznavačů urbexu, kteří komplexem Burj Al Babas procházejí. A není to pěkný pohled, pár let staré stavby, nikdy nedokončené (některé mají okna, většina ne), se pomalu rozpadají. Použité materiály nevypadají kvalitně, nevypadají jako z katalogu. I zvenčí, přes plot, je krásně vidět dvě věci: Jednotlivé vily jsou na sebe namačkány jak to jen šlo. Pozemek je prostě pro stavbu sedmi set domů příliš malý a tak jsou domy k sobě nacpané s několikametrovými rozestupy. Při grilování na střešní terase byste si mohli se sousedem - bez přehánění - vypomáhat hozením slánky nebo kečupu z jedné terasy na druhou.

Je jasné, že staveniště vypadá o dost hůře, než kdy mohl vypadat hotový projekt (pokud máte cca 2 miliardy dolarů nazbyt, možná se vám jej podaří zachránit). Nejsou tu totiž téměř žádné stromy, slibované v propagačních materiálech.

Všechny vily jsou na chlup stejné. Znáte to z různých satelitních městeček. Špatně se tam orientuje, pokud jedete k někomu na návštěvu, musíte počítat domy v ulici, protože jsou si podobné jak vejce vejci. Naše satelitní městečka mají tu výhodu, že si, dřív nebo později, časem každý vlastník upraví svou vilu k obrazu svému. Ten vymění branku, vysadí květiny, ten přestříká fasádu, ten dostaví garáž a jiný zase vymění základní plot za nějaký kvalitnější a hezčí. Během pár let si každá zahrada, dům, terasa a okno najde svou cestu a uniformní satelit začne trochu více připomínat domov.

To ale bylo v Burj Al Babas, tedy alespoň podle mě dostupných zdrojů, zakázané. Domy měly být postaveny tak, aby zvenku opravdu byly naprosto stejné, jednotné, krásné, a vevnitř si už každý mohl dělat, co chtěl. Jenže na to "vevnitř" samozřejmě nikdy nedošlo. A to krásno zvenčí je opravdu všechno, jen ne architektonicky podařený průnik toho nejlepšího z turecké a angloamerické architektury.

Rozestavěný resort totiž připomíná rozestavěný Disneyland, nikdo na internetu mu neřekne jinak než "Disneyho vesnice" nebo "Zámky v Disney-stylu". A to je něco, co vesnici dnes činí zajímavou. Snad se časem stane oficiální turistickou atrakcí, oficiálním urbexem ve stylu Pripjati nebo alespoň tolerovaným urbexem jako v případě hotelu Monte Palace na portugalském ostrově Sao Miguel.

Nebudu se pouštět do hledání důvodů, proč a jak projekt skončil. Ani to nevím. Netuším, kolik lidí zaplatilo zálohy na své domy, kolik je zaplatilo celé; kolik peněz se prostavělo, kdo komu kolik dluží a kolik se vytunelovalo a kolik by stálo projekt zachránit. Nemyslím, že se to kdy podaří. Ale pokud ano, budu první, kdo se do městečka zajede podívat. Pokud tedy bude veřejně přístupné. Jediné smysluplné využití, které nás napadlo, je totiž luxusní domov důchodců. Případně vhodné místo pro někoho, kdo pracuje z domova, nebo pracovat (už) nepotřebuje. Možná proto bylo cíleno na arabské šejky.

Pokud jste dočetli text až sem, asi víte, že jsem na začátku zmiňoval propagační video. To samo o sobě není až tak zajímavé, jako komentáře pod ním (volný překlad autora článku):

  • Takhle to ve finále nevypadá.
  • Vypadá to spíše jako opuštěná vesnice Disneyho strašidelných domů.
  • Šikovné, stačilo ukázat jeden minizámek, protože všechny ostatní jsou stejné.
  • Slibovali Gucciho a dodali ghetto McZámků.
  • To je elfí vesnice z Pána prstenů?
  • Zabalte mi jich dvacet.
  • Noční můra.
Autor: Aleš Gill | čtvrtek 7.7.2022 8:04 | karma článku: 19,02 | přečteno: 774x
  • Další články autora

Aleš Gill

Neznámá místa 16: Největší benzínka na světě

Asi to znáte. Platíte na kase za benzín a říkáte číslo stojanu. Čtyři, šest, jedenáct. Říkali už jste ale někdy číslo vyšší než sto? Já tedy ne. Přesto několik takových benzínek existuje. V Texasu.

17.4.2024 v 8:14 | Karma: 16,01 | Přečteno: 456x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma: 16,61 | Přečteno: 537x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma: 14,09 | Přečteno: 315x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma: 30,12 | Přečteno: 3432x | Diskuse| Společnost

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (2/2)

V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.

1.2.2024 v 8:37 | Karma: 10,59 | Přečteno: 214x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (1/2)

Je to pěkných pár let co jsem napsal "Návod na Safari v Tanzánii". A je to už nějaký ten pátek co jsme se vrátili z Keni. Dnes si uděláme takovou malou recenzi rezervací a parků, které Keňa nabízí.

24.1.2024 v 8:02 | Karma: 14,80 | Přečteno: 267x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Výlet do Quseiru a jak se zbavit průvodce

El Quseir nebo prostě jenom Quseir je město na severu egyptské oblasti, kterou české cestovky rády z nějakého důvodu nazývají Marsa Alam. Už dlouho jsem se tam chtěl podívat, jen k tomu nebyla vhodná příležitost. Až teď.

9.1.2024 v 8:09 | Karma: 16,78 | Přečteno: 428x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Autem po Íránu - 4. díl - Ubytování

Máme na to systém. Jedeme si nějaký ten roadtrip, kolem té třetí, kdy už víceméně víme, kam bychom chtěli dojet, koukneme na Booking nebo jiný server, rezervujeme hotel s rozumným poměrem cena/výkon. Jenže tohle v Íránu nejde.

14.12.2023 v 10:21 | Karma: 16,55 | Přečteno: 438x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Autem po Íránu - 3. díl - Půjčení a provoz auta

Autem po Íránu bez auta by to jaksi nešlo. Jasně, asi můžete jezdit z místa na místo taxíkem, nebo si pronajmout auto s řidičem. To nás ale nebaví. My chceme svobodu, půjčit si auto, jezdit na benzínky, parkovat. A hlavně řídit.

30.11.2023 v 8:04 | Karma: 15,08 | Přečteno: 441x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Autem po Íránu - 2. díl - Ceny

Pokud vás zajímá, jaká je cenová hladina v Íránu, za kolik si obstaráte hotel, jídlo, pití nebo litr nafty, je tenhle článek právě pro vás. Některé věci jsou tam extrémě levné, jiné zase atakují evropské ceny.

15.11.2023 v 8:51 | Karma: 21,24 | Přečteno: 605x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Autem po Íránu - 1. díl - Měna postavená na hlavu

Už dříve jsem psal článek o divných měnách, Írán je ale ještě o kus dále. Podíváme se na zvlášní místní měnu, u které jsme často ani po deseti dnech používání nevěděli, která bije a kolik máme platit.

31.10.2023 v 8:12 | Karma: 22,05 | Přečteno: 887x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

5 km egyptského pobřeží - Česká ulice

Kdo jste někdy byli u Rudého moře v Egyptě víte, že je jiné. Jiné než Itálie, Chorvatsko, Řecko nebo Turecko. Kolem pobřeží tam vede jen jedna silnice, a není tam žádné vnitrozemí. A jeden krátký úsek je Mekkou čechů.

21.9.2023 v 8:27 | Karma: 19,59 | Přečteno: 1202x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Nejlepší nejhorší země - Írán

Parafrázuji citát anonymního autora: Každá země na světě se v médiích a navenek snaží vypadat lépe, než jaká je. Írán je asi jediná země, která se v médiích tváří strašně, ale v reálu je úplně super.

6.9.2023 v 8:20 | Karma: 17,02 | Přečteno: 590x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Faeřané - národ tunelářů

Nerozumějte tomu prosím nijak špatně. Slovo tunelář zde označuje osobu, která staví tunely. A tunelů je tady v porovnání s počtem obyvatel opravdu požehnaně. Cíl místní vlády je totiž propojit všechny hlavní ostrovy silnicemi.

22.8.2023 v 12:10 | Karma: 13,78 | Přečteno: 368x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 14: Místo posledního odpočinku Jamese Bonda

Je to tady. Bez varování. Kdo jste neviděli posledního Jamese Bonda, máte smolíka. Dostane se vám kruté pravdy: James Bond v "posledním" filmu, Není čas zemřít, zemřel. Nakazil se nějakýma potvůrkama a nechal se zastřelit raketou.

3.8.2023 v 8:32 | Karma: 12,82 | Přečteno: 394x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Fotoreport - Faerské ostrovy

Přeneste se se mnou na chvíli ze spalujícího horka a žluté spálené trávy do míst, kde je pořád mokro, sem tam se tam vyklube sluníčko, teplota máloky přesahuje 15°C a je tam naprosto všechno zelené.

17.7.2023 v 9:18 | Karma: 22,33 | Přečteno: 464x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Můj první let vrtulníkem

Vrtulníky máme spojené se záchranáři, hasiči, zdravotníky, policií, a maximálně si je ještě představíme jako luxusní dopravní prostředky bohatých. Pokud se ale chcete proletět vrtulníkem, nemusíte kvůli tomu spadnout ze skály.

28.6.2023 v 10:38 | Karma: 16,16 | Přečteno: 478x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 13: Balmoral, hrad královny Alžběty II.

V kopcích daleko od civilizace, daleko od hlavních silničních tahů, letišť a měst, uprostřed hor a lesů, je hrad Balmoral. Oblíbené místo královny Alžběty, kam se podívali jen vyvolení. Nebo ne?

13.6.2023 v 8:22 | Karma: 15,16 | Přečteno: 395x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 12: Orkneje

Orkneje nejsou úplně neznámým místem, ale spadají spíše do kategorie "učili jsme se, že něco takového existuje, ale pak jsem o tom už nikdy neslyšel". Máte to stejně? Pojďte se tam se mnou podívat.

25.5.2023 v 9:20 | Karma: 18,93 | Přečteno: 476x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Návod na ... Petru, nejkrásnější z divů světa

V době nízkonákladových aerolinek máme za humny, sotva tři a půl hodiny letu, nejkrásnější z divů světa. V nejbezpečnější z arabských zemí, Jordánsku, pár hodin cesty od Ammánského nebo Aqabského letiště. Za cenu alpské permice.

10.5.2023 v 8:40 | Karma: 18,10 | Přečteno: 476x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 245
  • Celková karma 17,04
  • Průměrná čtenost 1413x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky