Tragédie jménem ČSA a nejdražší řízky na světě

20. 07. 2021 8:45:00
Tato doba cestování moc nepřeje. Ale když se sejde Covid, ČSA a Island, je jistota, že bude o zábavu postaráno. Protože dvě věci, které ČSA opravdu neumí, jsou nestandardní situace a existence v 21. století.

Píše se konec roku 2019. V Číně prý je nějaká nová chřipka, asi nic zásadního, nějaký další SARS nebo MERS. Uvažujeme, za co utratíme poslední nastřádané míle od ČSA. Ne že by ČSA vypadaly špatně, ale jejich věrnostní program začíná trochu haprovat.

Asi vyrazíme do Bejrútu, poslední exotické destinace v jejich letovém řádu. V kanceláři ČSA bookuju letenky jako již mnohokrát. Na Velikonoce, to by mohlo být fajn. Plánujeme, co tam vidět (já už v Libanonu byl, mí spolucestující ne), jestli třeba nepůjde zajet na otočku do Damašku, když se situace tak nějak pomalu uklidňuje... no prostě se těšíme.

3. únor 2020. Přichází informace o tom, že lety byly zrušeny - už se to dalo tak trochu čekat. Začínáme tušit, že sezóna 2020 nebude úplně cestovatelsky vstřícná. Ale ono se to určitě do léta vyblbne, třeba alespoň Indie na červenec... houby s octem. Alespoň po Evropě se zadaří se trochu projet autem, než to zase zavřou.

V srpnu to začalo vypadat, že už dobrý, a tak 14. srpna volám do ČSA - kancelář už je zavřená - že jsme měli takové a makové bonusové letenky do Libanonu, a že když se Libanon nelítá, že bychom jako rádi jinam, ideálně na Island. Za chvilku máme v mailu letenky do Reykjavíku na září.

Jenže jen o tři dny později, 17. srpna, přichází email, že jako smolík, protože Island zavedl po příletu karanténu následkem čehož tam nemá vůbec smysl lítat, a tak máme zase voucher a můžeme se na něj dívat dlouhé hodiny u krbu - kdybychom tedy něco jako krb měli.

No a je tu jaro 2021. Vidím někde reklamu na ČSA, že se zase lítá na Island. Pecka. Dáváme dohromady stejnou skupinu, vymýšlíme termín, a to tak, že "na Husa", tj. na prodloužený víkend na začátku července. Podle islandských pravidel mohou přijet všichni občané EU, kteří mají certifikát o prodělaném Covidu nebo ukončené očkování. Což už, jedno nebo druhé, všichni mít budeme.

Začíná hra s ČSA:

Dějství první: Volám, po telefonu rezervujeme termín, ale systém ukazuje, že nejsou volné termíny, což je u bonusových letenek s ČSA v poslední době normální a někdo to vždycky musí schválit ručně. Neptejte se proč. Další den, letenky jsou stále na čekací listině. Koukám za pár dní, letenky zmizely, žádný email, žádné vysvětlení, nic. Hm...

Dějství druhé: Volám, vysvětluji situaci se zmizelýma letenkama. Rezervujeme znovu, na stejný termín, prý si musím zavolat odpoledne aby se vyřešila ta čekací listina. Jinak rezervace vydrží 72 hodin a pak zase zmizí. Volám. Ráno, zítra, odpoledne. Celkem šestkrát. Zařídíme, zavoláme, napíšu tam email, zaurguju to. Za 72 hodin rezervace zmizela. Žádný email, žádné vysvětlení nic. <Vložte sprosté slovo> už.

Dějství třetí: Volám, vysvětluji situaci se zmizelýma letenkama. Rezervujeme znovu, na stejný termín. Mám si zavolat zítra. Volám. Zaurguje. A za pár hodin... světe div se, přichází email pro každého z naší skuipny. V emailu je itinerář a záhadná informace:

VAZENY KLIENTA
REZERVACE BYLA POTVRZENA
PROSIME KONTAKTUJTE NAS
DEKUJEME S POZDRAVEM CESKE AEROLINIE

BOOKING CONFIRMATION / POTVRZENI REZERVACE
THIS IS NOT ELECTRONIC TICKET
TOTO NENI ELEKTRONICKA LETENKA

"Vážený klienta" není překlep. Tedy asi je, ale na straně ČSA. Já přelkepy nedělmá. Nenechávám tedy nic náhodě a volám do ČSA. Už ani nevím po kolikáté, minimálně deset hovorů už proběhlo. Všechno je v pořádku, všechno je cajk, všechno je potvrzeno. My tu tekoucí lávu snad opravdu uvidíme!

Začínáme plánovat cestu. Máme tam čtyři dny čistého času, všichni jsme už na Islandu byli, tak hledáme nové podněty, hlavně chceme vidět tu lávu. Víme, že musíme po příletu na test a pak někam na hotel dokud nedostaneme negativní výsledek testu, řešíme jak to provedeme a jaké si půjčíme auto... prostě po dlouhé době přichází plánovací fáze a cestovní horečka.

Dva týdny je klid - jsem totiž v Chorvatsku - a když se vrátím, přichází další magické datum. 15. června. Datum, kdy se mají změnit podmínky pro vstup na Island. Čekáme jistého druhu rozvolnění, Island totiž má na seznamu bezpečných zemí pouze Grónsko, a čekáme buď rozšíření tohoto seznamu, nebo zjednodušení vstupní procedury.

Tak trochu se to stalo. Ale taky se stalo, že Islandu, který dosud vyžadoval "ukončené očkování", už tohle nestačí a chce ukončené očkování + 14 dní. A to my mít nebudeme. A tak řešíme, co a jak. Jenže pak si kontroluju letenky - abych zjistil, jaká jsou pravidla jejich přebookování - a zjišťuju, že to nebude tak lehké: letenky totiž (dějství čtvrté) zase zmizely. Ony vlastně nikdy neexistovaly, poslední hovor, kterým jsem je finálně potvrzoval, totiž sice proběhl, ale operátor zřejmě udělal drobnou chybičku.

No co už, volíme jiný termín, tak abychom se vešli do nových islandských pravidel.

Jenže to ní tak jednoduché. Schvalovatelé bonusových letenek nám sice schválili cestu tam, ale neschválili nám cestu zpět. Tj. nemáme se jak vrátit, tudy cesta nevede. Navíc přišel email, že zpáteční let byl zrušen... což je sice možné, nicméně přes web ČSA se letenky na daný zrušený let dají normálně koupit.

No tak jdeme do dějství pátého. Vybíráme další termín, znovu volám, znovu všechno vysvětluji, byť už minimálně podesáté. Znovu máme rezervaci na čekací listinu (byť čekací jistina a volná místa pro bonusové letenky jsou úplně něco jiného, ani většina operátorů linky mezi tím nevidí rozdíl). A pozor: výhra. Letenky jsou schválené, resp. termíny jsou schválené. Už stačí jen znovu zavolat na linku a vše potvrdit, a pak několik hodin počkat, až přijdou letenky do emailu. A ty opravdu přišly. Vítězství!

Z celé této anabáze výměny letenek do Bejrútu za letenky do Rejkjavíku zbyly tři vouchery na řekněme 400 Kč, 400 Kč a 1200 Kč. Vouchery se dají využít... tak nějak nevím na úplně co, letenky, přepravu zavazadla, přepravu psa, vstup do salónku, nebo jídlo. Kdo mě zná, tuší, že jídlo na palubě mi vždycky zvedne náladu.

A vzhledem k tomu, že jeden z nás letí v businessu (tj. jídlo mít bude) a dva letí v economy (tj. dostaneme asi tak nejspíš vodu), chtěli bychom si objednat čtyři jídla. Pro zjednodušení řekněme, že jsou po čtyřech stovkách.

Přes webový rezervační systém ČSA si můžeme jídla naklikat, jídlo tam, jídlo zpět, jeden pasažér, druhý pasažér. Ale zaplatit voucherama je nemůžeme, protože... protože to jde jenom kartou. Tedy chceme čtyři porce. Dvě stovky obětujeme. Volám na linku ČSA, jestli se nemýlím, tak už potřinácté. No dvě porce jsou v pohodě, to vám akorát vychází na ty menší vouchery. Ale ty zbývající dvě, to je problém, voucherem se dá zaplatit vždy jen jedna položka a zbytek propadne. Jdou na mě mdloby s představou, že bych měl voucher třeba na 15000. Jinak to nejde. Vouchery sloučit nejde. Rozdělit nejde. Čert vem to, že nejde přes rezervační systém koupit pro jednoho člověka dvě jídla. Například jídlo a šáňo. Protože šáňo je taky jídlo, a tak můžete mít buď jídlo, nebo ovoce, nebo šáňo, nebo dezert. Nikoliv víc věcí najednou, přestože byste chtěli utrácet.

Tak co teď s tím? No je načase využít poslední možnost, kontaktní formulář. Chci to buď zaplatit, nebo jasně zdůvodnit, na základě jakého bodu všeobecných obchodních podmínek voucherem za 1200 Kč nemůžu zaplatit dvě jídla po 400 Kč a čtyři stovky věnovat do FVČSA (Fondu vzkříšení Českých Aerolinií). Trochu se bojím, že to nějakou logiku má. A ono má. Systém (pro znalé: Amadeus) to (prý) neumožňuje. Prostě to nejde. Ale proč to není nikde napsané? Ani na voucheru samotném, ani v žádném dokumentu na webu ČSA? A tak si za 1200korunový voucher kupujeme kilo řízků. A zbytek propadne. Do jámy pekelné zřejmě. Alespoň na Islandu budeme "reprezentovat". Za dva "malé" vouchery kupujeme snídani na cestu zpět.

My jsme chtěli letět s ČSA, protože do Bejrútu přímo nikdo jiný nelétal. Do Reykjavíku jsme letět s ČSA museli, protože už jsme měli vouchery za zrušený Bejrút. Ale on by s nimi někdo letěl dobrovolně? Jako že "Děkujeme, že jste si pro svůj dnešní let VYBRALI ČSA"? Jestli si někdo zaslouží zkrachovat, tak je to firma, která neumí prodat svůj produkt v 21. století přes internet (když to všichni kolem dokážou), a bohužel ani přes telefon (pobočky už zavřela). A dokonce ani, když ji o to prosíte, voláte, urgujete, a ani poté, když vám slíbí, že je všechno v pořádku. Možná se sluší dodat, že se bavíme o produktu nikoliv pro lidi "z ulice", ale produktu pro věrné, vracejí se zákazníky.

Tohle mi přijde... neuvěřitelné.

Možná si říkáte, stály ty řízky alespoň za to? Byla fajn snídaně na cestě zpět? Upřímně... nestály, byly dost suché. A ta snídaně? Nebyla špatná. Kousek žemlovky, jogurt, croissant s marmeládou, houska, pár kousků sýra a salámu, pití. Za čtyři sta. Pořád lepší než brácha. Brácha ji snad raději prospal - let mezi třetí a sedmou ranní dá jednomu zabrat - a tak se svého předplaceného jídla nedočkal. Prostě smolík. Taková normální cesta letadlem. Možná by bylo inteligentnější servírovat snídani v sedm ráno než ve tři v noci. Ale nechtěl bych toho už moc?

Autor: Aleš Gill | úterý 20.7.2021 8:45 | karma článku: 44.27 | přečteno: 15787x

Další články blogera

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 281 | Diskuse

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (2/2)

V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.

1.2.2024 v 8:37 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 155 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 488 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.58 | Přečteno: 234 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 16.82 Průměrná čtenost 1416

Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...