Svoboda cestovat není samozřejmá

26. 03. 2020 8:14:00
Svět se mění a obávám se, že ta změna není na pár týdnů nebo měsíců, ale že některé pořádky už se nevrátí do svých původních kolejí. Po 11/9 nebo Charlie Hebdo se říkalo, že se svět změnil. Nevěřil jsem tomu. Teď se změní určitě.

Chtěli jsme jet na Velikonoce do Itálie. V určitém momentu bylo jasné, že nepojedeme. Tak jsme to přeplánovali, pojedeme do Švýcarska. O pár dní později bylo jasné, že nepojedeme ani tam. Nevadí, uděláme si na čtyři dny takový hezký výlet po zemích českých...

Jo tak prd, celonárodní karanténa, člověk je rád, že může alespoň do lesa. Neříkám, že je to špatně. Čím dřív ten virus vyženeme z našeho systému (těla, města, státu, Evropy), tím líp. A pokud mají být opatření drsná, ať jsou. Jen aby to tak nezůstalo, čeho se v této situaci bojím nejvíc je, že si politici některá omezení zamilují a že se ČR/Evropa/svět nevrátí ke starým pořádkům nikdy.

Jen doufám, že se z toho poučíme. Vidím to všude kolem sebe, všechno spěchá dopředu, buduje se, aby bylo, ale nikdo neřeší co by kdyby, krizové plány, procesy, zadní vrátka. Není na to čas, udělá se to jindy, později, možná na to vyhradíme jednoho člověka. Ale skutek utek. A pak najednou by ten krizový plán byl třeba. A on není. Improvizujeme. Snad alespoň současná krize povede k tomu, že se poučíme. Snad není příliš pozdě.

Jenom se obávám, že dopad, jaký to bude mít na turistický sektor (a teď samozřejmě nebagatelizuji dopad na ty ostatní), si ještě nedokážeme představit. Aerolinky to nerozdýchají. Hotely to nerozdýchají. Autopůjčovny budou mít problém. Pojišťovny. Turismus je odvětví, kde se hodně věcí platí předem. A hodně věcí se dá pojistit. A hodně pojistek obsahuje výluku na vyšší moc. Tohle je, dámy a pánové, ona. Pod rouškou, maličká a kulatá. Ty peníze někdo zaplatil, karetní asociace přeposlala zprostředkovali, ten hotelu nebo půjčovně. Jak se dostanou zpět? Kdo za to všechno může? Vyšší moc?

Celá tahle akce bude mít obrovský dopad na soudní systém. Nikdo nebude chtít černého Petra, nikdo nebude chtít peníze vracet, a ten, kdo je vracet bude (nebo bude muset), půjde brzy od válu. Hotely se budou bránit tím, že musely dále zaměstnávat lidi, rezervační systémy tím, že jsou tady jenom jako zprostředkovatel, pojišťovny vyšší mocí a chudák klient mokrou rouškou. A na někoho zbude nejkratší sirka.

Každý rok máme něco. Povodeň, sucho, kůrovec, Greta. Tenhle rok vypadal na rok bez sněhu. Ale na to jsme rychle zapomněli. Jestli v tomto roce nebude osobnost roku časopisu Time doktor, vědec nebo sám mocný koronavirus, sním svůj klobouk. Svět se pomalu mění, ale příliš pomalu na to, abychom si změn všimli. Naučili jsme se sbírat psí hovínka, naučili jsme se nosit plastové láhve do žlutého kontejneru. Učíme se nosit roušky. Ale poprvé je ta změna obrovská, citelná, a týká se nás všech. Každý den.

Svobodu cestovat jsme brali jako samozřejmost. Žádné hranice v dosahu, žádné kontroly, kdo se v pátek rozhodl sebrat a jet se plácnout na písek do Bibione, mohl. Létali jsme do Peru tak samozřejmě, jako naši rodiče za socíku jezdili do Krkonoš. A nikdo to neřešil. Jasně, uhlíková stopa, globální oteplování. Ale hlavní bylo, že jsme mohli. Byť třeba jenom teoreticky. Měli jsme svobodu.

Já osobně jsem měl v době, kdy celá tahle akce začala, naplánovaných šest kratších i delších cest a další jednu ve fázi plánování. Už teď je mi jasné, že v nejlepším případě ty první tři můžu odepsat. Rád bych jel alespoň v červenci do Indie. Ale teď to vidím tak 50:50.

Vzhledem k tomu, že nevíme, co si vláda vymyslí zítra nebo za týden, je velmi těžké cokoliv plánovat. Musíme hrát hru podle pravidel, která ještě nebyla sepsána. Trochu mi to připomíná situaci, ve které byli po válce naši rodiče a prarodiče, nebo praprarodiče v dobách krize. Byli zvyklí mít zásoby, věděli, že může přijít nedostatek a že současný blahobyt může jednou skončit.

A pro cestování platí totéž. My totiž budeme ta generace, která bude těm následujícím připomínat, že svoboda cestovat není samozřejmá. Že může nastat politická nebo epidemiologická krize, která zpřetrhá všechny vazby, uzavře hranice, vrátí desetikilometrové kolony kamiónů před hraniční přechody a pas, fialovou propustku do světa, znehodnotí v cár papíru.

Jsme v situaci, o které jsme si mysleli, že nemůže nikdy nastat, a u které není a nikdy nebude jisté, že se nebude opakovat. Jsme v situaci, kdy bychom - alespoň my, cestovatelé - dali nevím co za výjezdní doložku.

Autor: Aleš Gill | čtvrtek 26.3.2020 8:14 | karma článku: 20.24 | přečteno: 842x

Další články blogera

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 281 | Diskuse

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (2/2)

V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.

1.2.2024 v 8:37 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 155 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 484 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.36 | Přečteno: 233 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 16.82 Průměrná čtenost 1416

Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...