Změna času každý druhý den?

19. 11. 2019 7:02:00
Pamatujete na pekaře Pecku, který se čtvrt století rval za zrušení letního času? Je to už deset let co zemřel a my jsme si jeli do Jižní Ameriky vyzkoušet mnohem horší prostředí. Změna dvakrát do roka? Pro amatéry! Co třeba obden?

Den 1.

Odlétáme do Bogoty, přes Frankfurt. U nás je ještě letní čas, tak posouváme hodinky o sedm hodin zpět, náš pátek tak trvá 31 hodin. A tak přestože už je u nás hodně po půlnoci, v Bogotě jsou pořád otevřené hospody a stíháme alespoň nějaké to pivko. Blahoslavíme bezvízový režim v jihoamerických zemích, jinak bychom museli spát na lavičce někde v terminálu, takhle se můžeme vyspat v hotelu u letiště.

Den 2.

Odlétáme do Santiaga. Jeden ze dvou mobilů nám tvrdí, že je tam o hodinu více, než v Bogotě. Druhý nám tvrdí, že o dvě hodiny. Zábavní systém na palubě letadla nám tvrdí, že je v Santiagu o dvě hodiny více, než v Bogotě. No a kapitán do palubního rozhlasu prohlásil, že si nemáme všímat toho, co ukazuje letadlo, že se čas směrem do Chile posouvá jenom o jednu hodinu, aniž bychom se posunuli nějak zásadně na východ - Santiago je jenom o něco málo východněji, než Bogota, asi jako Praha a Bratislava.

Den 3.

Začíná letní čas. V Chile se 8. září posouvají hodinky z půlnoci rovnou na jednu hodinu. Máme to napsané ve výtahu v hotelu, abychom na to byli připraveni. Přilétá druhé letadlo z Bogoty se zbytkem naší skupiny, ti se tak posouvají rovnou o dvě hodiny najednou. Vysvětluje se tím zmatené včerejší letadlo: zřejmě si myslelo, že už se čas posunul, nebo mělo datum změny přednastaveno špatně. To se stává, některé systémy posun času prostě nezvládají a i my v tom celém začínáme být docela solidně ztracení.

Den 4.

Odlétáme na Velikonoční Ostrov. Posouváme hodinky o dvě hodiny zpět, tj. máme opět stejný čas, jako v Bogotě. Máme z toho posouvání už lehký chaos a první noc na ostrově vstáváme ve tři ráno, protože... prostě máme pocit, že už je mnohem víc. Slunce tady ale vychází až po osmé.

Den 7.

Vracíme se do Santiaga, ladíme hodinky o dvě hodiny dopředu. Už jsme si pomalu zvykli na ostrovní čas, vstávali nějak normálně (což je v našem případě po šesté), a tak teď v Santiagu na hotelu naopak máme problém vstát na budík, abychom chytili letadlo na sever, do pouště Atacama.

Den 11.

Přejíždíme hranice do Bolívie. To by nebylo nic zvláštního, ale: když se podíváme na mapu, vidíme, že Bolívie je východně od Chile. Logika tedy velí posunout hodinky o hodinu vpřed, jako to děláme při cestách na východ "u nás", tj. například do Litvy, na Ukrajinu nebo do Rumunska. Logika ale v systému časových zón nemá místo, hodinky si tedy posouváme naopak zpět, z devíti ráno je najednou zase osm.

Den 14.

Dorazili jsme k jezeru Titicaca do bolivijského letoviska Copacabana. Co by kamenem dohodil je odsud hranice s Peru a nám to nedá alespoň nenakouknout. A tak bereme prvního lepšího taxíka a jedeme asi deset kilometrů na hraniční přechod a další dva do městečka Yunguyo. Tentokrát naštěstí vše funguje normálně, hodinky posouváme o hodinu vzad, jako bychom letěli z Prahy do Londýna. Ne však na dlouho, po pár hodinách, obědě, prohlídce města, nás dva tuktuky dovezou zpět na hraniční přechod, kde si můžeme slavnostně přeštelovat hodinky zpět o hodinu dopředu.

Den 18.

Po třech dnech v Copacabaně, La Pazu a okolí je na čase vrátit se do Chile. Autobus jede opravdu dlouho a máme štěstí, že jsme si již zvykli. Jednak na nadmořskou výšku, protože na hraničním přechodu trávíme skoro dvě hodiny v nadmořské výšce 4687 metrů nad mořem, a kdybychom sem přijeli v opačném směru, od moře (cesta trvá asi 3 hodiny), odnesli bychom to pořádným bolehlavem, v lepším případě. Výšková nemoc je potvora.

Zvykli jsme si ale i na neustálé přeštelovávání hodinek. Devátý posun času za 18 dní je už jen taková třešnička, hodinky zase o hodinu vpřed, byť samozřejmě jedeme k moři na západ, místní logika opět velí obrácený postup než jak bychom to vyřešili intuicí.

Posouvat si hodinky každý druhý den není nic příjemného, ale člověk se prostě během pár dní srovná - aby si mohl hodinky posunou znovu. Uvidíme, jak se se zrušením letního času popasuje naše politická reprezentace. Pro nás, kteří často cestujeme, jsou ty dvě změny ročně navíc v podstatě zanedbatelné. A když si představím obchodní cestující nebo sportovce, kteří lítají po turnajích každý týden jinam po celé planetě, nebo posádky letadel, tam to musí být teprve galimatyáš.

Autor: Aleš Gill | úterý 19.11.2019 7:02 | karma článku: 22.77 | přečteno: 1025x

Další články blogera

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 281 | Diskuse

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (2/2)

V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.

1.2.2024 v 8:37 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 155 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 491 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 234 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 16.82 Průměrná čtenost 1416

Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...