Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Koreji jsem o rok starší

27. 04. 2017 8:01:08
Korea není úplně středem zájmu cestovatelů ze západního světa. Řešíme slovní (zatím) přestřelky Washingtonu a Pchjongjangu, ale málokdo se o korejský poloostrov zajímá blíže. Věděli jste třeba, že v Koreji jste o rok starší?

Čína, čínština, Japonsko, japonština. Aliexpres, Velká zeď, origami, sakura, kimono, sushi, kung-pao,... o Číně a Japonsku přece jenom má průměrný Čech nebo průměrný Evropan větší přehled. Něco málo si o nich možná pamatuje z dějepisu a zeměpisu. Terakotová armáda, Žlutá řeka, Žluté moře, pandy, gejši, Honšú, Kjúšú, Šikoku a Hokkaidó. O Jižní Koreji toho moc nevíme - alespoň já jsem nevěděl, než jsem se o ni začal asi před dvěma lety zajímat. Patláme obrazovky korejských telefonů, řídíme auta, která se snaží vydávat za česká, koukáme na M*A*S*H na jihokorejském televizoru. Možná ještě 38. rovnoběžka. A tím to hasne.

Co jste ale asi netušili je, že Korejci počítají jinak věk. Je to jedna z věcí, která překvapí asi každého, kdo se o Koreu začne trochu zajímat. Jak to tedy funguje?

U nás se narodíte, a máte jaksi nula let. Samozřejmě to nikdo neříká, nikdy neuslyšíte větu "moje dcera má nula let". Věk prostě máme vždy nenulový - ať je to jeden týden, dva měsíce, nebo půl roku.

V Koreji to mají ještě vychytanější. Tam se narodíte, a máte automaticky jeden rok. Tak to prostě je. Nikdy nemáte na kontě nulu. Jedině na tom bankovním týden před výplatou. Ale aby to nebylo tak jednoduché, je tam ještě jeden fígl. Další rok vám nepřibude, jako v celém zbytku světa, v den vašich narozenin. To by bylo moc snadné, prostě byste v Koreji ke svému věku přičetli jedničku, a hotovo. Takhle ne.

Další rok vám přibude na Nový Rok. Narodíte se třeba na Štěpána. Máte jeden rok. Na Silvestra máte jeden rok. Rodiče si nad kolébkou ťuknou šampaňským, a najednou jsou vám roky dva. Co na tom, že vám ještě není ani týden, jste papírově stejně staří, jako to batole od sousedů, které se narodilo vloni na Tři krále. Jemu je 360 dní, vám pět, jste stejně staří, oběma jsou vám dva roky.

Na celé téhle podivné matematice je postavená korejská společnost a vlastně i korejský jazyk. Pokud to celé zjednoduším a převedu na naše reálie, korejština funguje takhle: Stejně starým a mladším můžete tykat. Starším musíte vykat. "Stejně starý" by u nás v Evropě byla celkem komplikace - kolik lidí znáte, kteří se narodili ve stejný den jako vy? Já nikoho. O dva dny, o čtyři dny, o jedenáct. Ale nikoho, kdo by se narodil ve stejný den (a rok) jako já. V Koreji to máte jednodušší. Všichni, kdo s vámi chodí do třídy, se narodili ve stejný rok, jako vy. Všem můžete tykat. Spolužákům z nižších tříd můžete tykat. Spolužákům z vyšších tříd už nikoliv.

Samozřejmě je to složitější, do hry o tykání a vykání (a v korejštině je to ještě složitější) vstupuje nejenom věk, ale i sociální postavení, hierarchie ve firmě. Těžko budete tykat svému šéfovi nebo učiteli, i kdyby byl mladší (což se poměrně snadno může stát třeba v jazykové škole nebo na školení, kam vás vyšle zaměstnavatel).

S věkem je spojená jistá kulturní nepříjemnost, zakořeněná v našich hlavách - není neobvyklé, že se vás Korejec zeptá hned při prvním podání rukou na věk. On ví, proč to dělá, vy teď už taky. Potřebuje vědět, jestli vám může tykat. Nám to ale přijde společensky nepřípustné - jiný kraj, jiný mrav.

Pokud tohle čtete poprvé, možná si v hlavě počítáte, kolik že vám je vlastně "korejských" let. Je to o rok víc? Nebo o dva? V podstatě je korejský věk počet různých let, letopočtů, ve kterých jste se "vyskytovali". Nejjednodušší způsob je odečíst rok narození od roku aktuálního. V mém případě tedy 2017-1984. 33. A přidat jedničku (kterou jsme dostali zdarma při narození). Tedy 34. Co na tom, že jsem Kristových let dosáhl teprve minulý týden, v Koreji je mi 34 už od ledna.

Autor: Aleš Gill | čtvrtek 27.4.2017 8:01 | karma článku: 17.91 | přečteno: 1170x

Další články blogera

Aleš Gill

Kišiněv - metropole na okraji zájmu turistů

Asi neexistuje evropské hlavní město, nad kterým by turisti ohrnovali pomyslný nos více, než nad Kišiněvem. Snad možná Podgorica. Je to daleko, nic moc tam nelítá, nic moc tam není, nikdo tam nejezdí. Tak proč já? Právě proto.

10.8.2017 v 8:02 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 552 | Diskuse

Aleš Gill

Podněstří - poslední sovětská republika

Kdybych si měl tipnout turisty nejméně navštěvovaný stát Evropy, asi bych zvolil Moldávii. A právě Moldávie skrývá poslední evropskou baštu sovětů, srpů a kladiv: Podněstří. Ruskem podporovanou Podněsterskou Moldavskou Republiku.

26.7.2017 v 8:03 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 979 | Diskuse

Aleš Gill

Darovanému jaguárovi na zuby nehleď

Asi se vám to už stalo. Vyhráli jste jaguára. Tedy Jaguára auto. Model XE. Nestalo? Mě teda taky ne, ale jedné kamarádce ano. Vzali jsme ho na takový menší výlet a trochu ho otestovali - auto za mega a půl neřídíme každý den.

11.7.2017 v 15:01 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 774 | Diskuse

Aleš Gill

Pět hodin v Kataru

Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

20.6.2017 v 8:03 | Karma článku: 15.79 | Přečteno: 690 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marek Síbrt

Co o nás vypovídá Jáchymovské peklo? A co estébák Havel?

Nedokážeme se jednoznačně postavit ke své minulosti. I proto můžou politici i skoroprezidenti s praxí z Haló novin přirovnávat práci současné policie a justice k 50. letům a lidem to nepřijde nevkusné. Navštívili Jáchymov?

17.8.2017 v 13:47 | Karma článku: 28.41 | Přečteno: 1262 | Diskuse

Jan Ziegler

Chcete užít parádní dovolenou, Horní Planá s krásným okolím je ideální volbou

Mimořádně pestrá nabídka pro návštěvníky, kteří se tady rozhodně nemusí nudit. To je Horní Planá v letních měsících. Toto šumavské město navíc leží v relativní blízkosti dalších návštěvnických magnetů.

17.8.2017 v 7:08 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 422 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 201: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch

Ano, čtete správně název obce na ostrově Anglesey ve Walesu, známé jen pro své dlouhé jméno, což v překladu zní asi takto: Kostel Panny Marie v roklině bílých lísek poblíž prudkého víru a kostela sv Tysilia u červené jeskyně...

16.8.2017 v 20:48 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 199 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Korálový miniatlas (II). Pomec – císařský, nebo královský?

V úvodním díle (15/8/2017) tohoto nepravidelného cyklu o korálových rybách v Rudém moři jsme se zastavili u klipek. Řekli jsme si, že jeden a týž druh může mít (a také má) víc názvů. Dnes je na řadě pomec.

16.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 138 | Diskuse

Milan Zajíc

Cestou k mrakům .... výlet na Brandlscharte

V 4.45 mi zvoní budík, hbitě vstávám a začínám "balit" propriety na dnešní výlet. Dnes se vydávám na jeden z místních kopců Brandlscharte 2371 m.

15.8.2017 v 16:52 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 187 | Diskuse
Počet článků 94 Celková karma 16.96 Průměrná čtenost 1302

Jsem rychlocestovatel. Kladu důraz na první dojmy. Ujel jsem 1700 kilometrů v Sýrii za necelé 3 dny a mám pocit, že jsem viděl vše podstatné. Jel jsem na otočku do Japonska - když říkám na otočku, myslím tím na oběd. Mám rád dopravu, dopravní prostředky, letiště, letadla, vlaky, lodě, a hlavně auta. Jsem jedním z prvních Čechů, který si půjčil auto (bez ozbrojeného doprovodu) v Iráku. Na týden jsem dal do zástavy pas bossovi místní maf..., prostě jakémusi kápovi na Jávě, jenom abych ji mohl projet autem. Mým dlouholetým snem byla Severní Korea, což se mi v roce 2015 splnilo. Ve zkratce: Mé okolí si občas myslí, že jsem blázen. V posledních letech mi učaroval volant. Účastnil jsem se rally Budapešť-Bamako, s projel všechny státy USA, a na otočku vyrazil na Nordkapp.

Cestuji pokud možno nalehko, a pokud možno co nejlevněji. Nevyhýbám se stanu (ale nerad ho tahám na zádech), pokud si to situace žádá, nepohrdnu (pokud najdu voucher na 90% slevu) ani pětihvězdičkovým hotelem.

Opuštěná místa, místa, kam se nejezdí, to je moje. Černobyl, KLDR, Afghánistán, Mali...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.