Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptem na vlastní pěst: autem z půjčovny - díl 2.

12. 04. 2017 12:26:00
V minulém článku jsem psal o možnostech svobodného pohybu po Egyptě vypůjčeným autem a jeho zvláštnostech pro středoevropského řidiče. Dnes si posvítíme na parkování u jednotlivých památek, to má totiž svá specifika.

A bez zbytečného zdržování rovnou začneme u první z nich:

1) Edfu (Edfu)

Úplně na pohodu. Parkovné se platí nějaké směšné, parkoviště prázdné. Na parkovišti náhončí do krámků, kteří vám s parkováním budou "pomáhat". Představte si prázdné parkoviště u Kauflandu a pět týpků, kteří se vám snaží ukázat nejlepší místo. Zastavte, kde chcete. Hledejte stín.

Z našeho cestovního deníku:

U chrámu v Edfu parkujeme jako jediné auto, jsme překvapení, že mají lístky a vybírají parkovné (ještě tu byly asi tři autobusy). Platíme 2 LE (3 Kč).

2) Abú Simbel (Abú Simbel)

Přijíždíme kolem deváté a veliké parkoviště nikdo nehlídá. Jsou tady dva autobusy a jinak nic. Žádné namalované čáry, proto se cpu přímo do mezery mezi autobusy. Kvůli stínu.

Z našeho cestovního deníku (po návratu od chrámů na parkoviště):

Na parkovišti chce týpek parkovné 3 libry, více méně ze sportu se s ním naoko hádám (rukama, nohama a česky), že parkovné se platí při vjezdu a že když my jsme mohli z Asuánu ráno ujet 270 km, tak on tam taky mohl vybírat když jsme přijeli a ne teď, když odjíždíme. A on to normálně uznal a odešel, až mi ho bylo trochu líto.

3) Philae a nedokončený obelisk (Asuán)

Philae je dost na okraji města, parkoviště tady není velké, a je spíš pro autobusy. Je kryté nějakou plachtou, takže stín. Nikdo nic nevybírá, nikdo nic nenabízí.

Parkoviště u nedokončeného obelisku je velké. Jsou tady zavřené záchody, a jinak nikdo. Vešlo by se sem tak 200 aut. Je tu jedno. Naše. Zadarmo.

4) Údolí králů (Luxor)

Nikdo moc nepočítá s tím, že by druhou nejslavnější egyptskou památku (předpokládám, že pyramidy jsou první) chtěl někdo poctít svou návštěvou a dopravit se sem autem. Podobné je to i u nedalekého zádušního chrámu královny Hatchepsut. Proč parkovat na asfaltové placce sto na sto, když můžete nechat auto v prachu a písku u silnice.

Z našeho cestovního deníku:

Nemůžeme parkovat na parkovišti, protože nejsme autobus, a taxíky tam nesmí. Ale my nejsme taxík. Hm... jste auto, jste taxík, můžete parkovat tady před bránou. Logika jde stranou, This is Africa. Parkoviště pro sto autobusů, místa habaděj. Ale prostě auto je taxík, taxík je auto, a když přijedeš autem, tak nejsi hoden parkovat na parkovišti... nevíme.

5) Karnak (Luxor)

Karnak byl pro nás zklamáním. Jednak jsme už byli otesaných pískovcových i jiných kamenů celkem nabažení, jednak tady bylo víc turistů, než na všech dříve jmenovaných památkách dohromady. A taky to není taková pecka, jak jsme čekali. Navíc hromady naháněčů, samozvaných průvodců a jiných bakšišáků. Ale byla to i naše poslední památka před cestou k moři, a kdybyste tam jeli, je tam nejlepší výběr suvenýrů a velká konkurence. A samozřejmě nemůže chybět parkování před branami.

Z našeho cestovního deníku:

Parkujeme opět nikoliv na oficiálním parkovišti (za bránou), ale na parkovišti vozků před bránou areálu. Logika tady nezná hranic. Jeden z vozků si přijde pro desetilibru, dáváme (chyba) ji bez lístku, pravda máme auto pod stínidlem a zabíráme tady místo (přestože volných fleků je spousta).

... (o cca 2 hodiny později)

Další rikšák chce další peníze, řeší to s ním Martin (vede ho zkušeně do stánku turistické policie), my ještě provokujeme prodejce podstřelenýma cenama. My jsme to vzdali, rikšák to vzdal, odjíždíme bez dalšího placení.

Pořád platí, co jsem napsal v minulém článku. Řízení v Egyptě se není třeba bát. Naopak, zastavíte, kde potřebujete, žádné modré, fialové a oranžové zóny nikoho neomezují.

A když už někde zaplatíte za oficiální parkoviště, stojí to pár (tedy obvykle dvě) korun.

Autor: Aleš Gill | středa 12.4.2017 12:26 | karma článku: 11.84 | přečteno: 415x

Další články blogera

Aleš Gill

Pět hodin v Kataru

Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

20.6.2017 v 8:03 | Karma článku: 14.89 | Přečteno: 560 | Diskuse

Aleš Gill

Cola s máslem a nejlepší botswanská zkratka

Optimální cesty občas nejsou úplně ty nejlepší nebo nejkratší. Ukazatele z Ostravy na Hradec a opačně sice vedou po cestě nejkratší (I/11), ale zdaleka ne nejrychlejší. Na jednu takovou "zkratku" jsme narazili i v Africe.

1.6.2017 v 7:33 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 302 | Diskuse

Aleš Gill

Vzpomínky na předválečnou Sýrii

Když mě Radim Targosz, ředitel jazykové školy v Ostrově nad Ohří, požádal, zda bych jim mohl do nového časopisu napsat článek o zajímavé zemi, kterou jsem navštívil, dlouho jsem neváhal, a kývnul. Pak jsem ale váhat začal.

15.5.2017 v 12:02 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 491 | Diskuse

Aleš Gill

V Koreji jsem o rok starší

Korea není úplně středem zájmu cestovatelů ze západního světa. Řešíme slovní (zatím) přestřelky Washingtonu a Pchjongjangu, ale málokdo se o korejský poloostrov zajímá blíže. Věděli jste třeba, že v Koreji jste o rok starší?

27.4.2017 v 8:01 | Karma článku: 17.91 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Tomáš Flaška

České dráhy - nekonečný zmar

Párkrát se svezete a obdivujete komfort. Průvodčí se velice vylepšili. Ochota, úsměvy. Ale pak zase jednou narazíte a zjistíte, že se toho zase až tak moc nezměnilo.

24.6.2017 v 11:38 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 406 | Diskuse

Libor Čermák

Pěší výlet Čertovou brázdou

Protože už panuje letní atmosféra, vydal jsem se na další pěší výlet tentokrát do Posázaví. A to přímo do samotného města Sázava. A pak lesy stále na sever. Kopíroval jsem tak prastarou cestu zvanou Čertova brázda.

24.6.2017 v 4:57 | Karma článku: 13.56 | Přečteno: 289 |

Jan Tomášek

Frankfurt 1998

„Podle fotek to tam vypadá jako někde v Atlantě“ projevoval nadšení kámoš, se kterým jsme se chystali do nejameričtějšího města Německa, ne-li celé Evropy.

23.6.2017 v 22:20 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 171 | Diskuse

Jan Tomášek

Brémy a Východní Frísko 1999

Cílem tohoto prodlouženého víkendu byla cesta na sever Německa až k hranicím s Holandskem, kde se nachází zemička zvaná Východní Frísko...

23.6.2017 v 17:28 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 196 | Diskuse

Lucie Plicová

Fagaraš, rumunské větrné hory

"Fagaraš, Větrné hory, na severu mlha, na jihu travnaté a skalnaté srázy, mezi nimi ostrá hranice... vlny, vichry a déšť na pustém, skalami vroubeném urlejském jezeru...Nekonečné dny pochodu nahoru a dolů."

23.6.2017 v 15:10 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 204 | Diskuse
Počet článků 91 Celková karma 15.80 Průměrná čtenost 1295

Jsem rychlocestovatel. Kladu důraz na první dojmy. Ujel jsem 1700 kilometrů v Sýrii za necelé 3 dny a mám pocit, že jsem viděl vše podstatné. Jel jsem na otočku do Japonska - když říkám na otočku, myslím tím na oběd. Mám rád dopravu, dopravní prostředky, letiště, letadla, vlaky, lodě, a hlavně auta. Jsem jedním z prvních Čechů, který si půjčil auto (bez ozbrojeného doprovodu) v Iráku. Na týden jsem dal do zástavy pas bossovi místní maf..., prostě jakémusi kápovi na Jávě, jenom abych ji mohl projet autem. Mým dlouholetým snem byla Severní Korea, což se mi v roce 2015 splnilo. Ve zkratce: Mé okolí si občas myslí, že jsem blázen. V posledních letech mi učaroval volant. Účastnil jsem se rally Budapešť-Bamako, s projel všechny státy USA, a na otočku vyrazil na Nordkapp.

Cestuji pokud možno nalehko, a pokud možno co nejlevněji. Nevyhýbám se stanu (ale nerad ho tahám na zádech), pokud si to situace žádá, nepohrdnu (pokud najdu voucher na 90% slevu) ani pětihvězdičkovým hotelem.

Opuštěná místa, místa, kam se nejezdí, to je moje. Černobyl, KLDR, Afghánistán, Mali...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.