Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Není důležité získat víc hlasů, ale vyhrát!?

10. 11. 2016 8:02:10
Už je to tady zase. Již po několikáté v americké historii se stalo – díky "propracovanému systému", kdy hlas každého jednoho Američana nemá stejnou váhu – že se prezidentem stane ten, který dostal méně hlasů.

Nic s tím nenaděláme. Americký prezidentský systém je postavený na volitelích, různých pravidlech v jednotlivých státech, kde obvykle vítěz bere vše, a je jedno, jestli rozdílem 90:10, nebo rozdílem 51:49. Naštěstí jsme po revoluci slepě nezaměnili "Sovětský Svaz – náš vzor" za "USA – náš vzor". Tedy alespoň co se volebního systému týče.

Ať si o Zemanovi myslím co chci, zvítězil férově, prostě dostal víc hlasů, než Schwarzenberg. To se ale o Trumpovi říct nedá. Trump v celkový číslech prohrál s Clintonovou 45,9% : 48% 47,5% : 47,7%. Nic moc, 0,2 procentního bodu. Přes dva procentní body. Dvě stě tisíc hlasů. Skoro tři milióny hlasů. Ale přesto vyhrál, a všechna světová média ukazují výhru poměrně drtivou, 290 304 volitelů pro Trumpa proti 232 227 pro Clintonovou.

Jak je to možné?

Jednoduchý příklad:

Vezměme si zjednodušené USA se třemi fiktivními státy. Říkejme jim třeba Alankas, Západní Lakota a Potomac. Zjednodušme dále, řekněme, že všechny tři státy jsou stejně velké. A zjednodušme potřetí, každý stát má jenom devět voličů. Alankas je bašta Republikánů, Západní Lakota, tam obvykle drtivě vítězí Demokrati, ale Potomac, ten je záludný a bývá jazýčkem na vahách.

A dopadlo to následovně:

Stát

TrumpClintonVítěz
Alankas63Trump
Potomac54Trump
Západní Lakota27Clinton
Celkem1314

Celkový vítěz? Trump. Vyhrál ve více státech. Taková už jsou pravidla téhle hry.

Hry, ve které se americký prezident volí skoro stejně, jako se hraje tenis. 6:5, 0:6, 6:5 - červený vyhrál 2:1 na sety. Co na tom, že vyhrál jenom 12 gamů, a modrý 16. Asi by to byla nuda, kdyby se tenis hrál na sto vyhraných výměn. Ale nejde v politice o víc?

U Republikánů se z takového vítězství stává tradice, stejně se k veslu dostal i George Bush mladší, tomu chybělo, podle našich, evropských měřítek, dokonce více než půl miliónu hlasů, půl procentního bodu. Kdekoliv jinde v "civilizovaném světě" by se prezidentem při stejném výsledku stal Al Gore.

Systém volitelů je starý jako Amerika sama. Každý hlas prostě nemá stejnou váhu. Volíte pro nesprávného kandidáta v nesprávném státě, váš hlas v podstatě propadne. Amerika by se měla zamyslet, zda nechce svůj systém modernizovat. Má pocit, že je vzorem demokracie pro celý svět. Ale občas to vypadá, že si z ní celý svět dělá tak trochu srandu. Stejně jako s urputným trváním na komplikovaném systému kapalných uncí, mílí na galon, a ježčích skoků. Libérie, Barma a USA. Náš vzor.

_________
Opraveno na základě konečných výsledků

Autor: Aleš Gill | čtvrtek 10.11.2016 8:02 | karma článku: 14.43 | přečteno: 629x

Další články blogera

Aleš Gill

Kišiněv - metropole na okraji zájmu turistů

Asi neexistuje evropské hlavní město, nad kterým by turisti ohrnovali pomyslný nos více, než nad Kišiněvem. Snad možná Podgorica. Je to daleko, nic moc tam nelítá, nic moc tam není, nikdo tam nejezdí. Tak proč já? Právě proto.

10.8.2017 v 8:02 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 552 | Diskuse

Aleš Gill

Podněstří - poslední sovětská republika

Kdybych si měl tipnout turisty nejméně navštěvovaný stát Evropy, asi bych zvolil Moldávii. A právě Moldávie skrývá poslední evropskou baštu sovětů, srpů a kladiv: Podněstří. Ruskem podporovanou Podněsterskou Moldavskou Republiku.

26.7.2017 v 8:03 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 979 | Diskuse

Aleš Gill

Darovanému jaguárovi na zuby nehleď

Asi se vám to už stalo. Vyhráli jste jaguára. Tedy Jaguára auto. Model XE. Nestalo? Mě teda taky ne, ale jedné kamarádce ano. Vzali jsme ho na takový menší výlet a trochu ho otestovali - auto za mega a půl neřídíme každý den.

11.7.2017 v 15:01 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 774 | Diskuse

Aleš Gill

Pět hodin v Kataru

Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

20.6.2017 v 8:03 | Karma článku: 15.79 | Přečteno: 690 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Petr Burian

Prča přeukrutná

Jsme národem absurdních lidiček, jevů a veletočů. Andrej Babiš stíhá podnikatele parazitující na státním rozpočtu, Miloš Zeman se jezdí do Číny učit demokracii a ČSSD žádá sociální spravedlnost pro všechny, mimo Altnerovi dědice.

18.8.2017 v 0:28 | Karma článku: 13.28 | Přečteno: 312 | Diskuse

Zdeněk Maštalíř

Na horká kamna se nesahá

Je jedno co politici říkají. Pro Vás jsou důležité jen dvě věci: 1) Hranice EU denně překračují tisíce ilegálních imigrantů a nikdo nejeví snahu to změnit. 2) Jediné řešení Bruselu je přerozdělování ilegálních imigrantů.

17.8.2017 v 22:25 | Karma článku: 26.15 | Přečteno: 398 | Diskuse

Beata Krusic

"Koukej, se mnou si píseň broukej................."

Do názvu svého malého blogu jsem si vypůjčila text z jedné staré, české písničky. Dál bych mohla pokračovat v podobném duchu, ale z trochu jiného soudku.

17.8.2017 v 20:57 | Karma článku: 5.90 | Přečteno: 219 | Diskuse

Miluše Horská

Narovnejme podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Včera na plénu Senátu jsme při projednávání zákona o zaměstnanosti měli na stole neobvyklý problém.

17.8.2017 v 18:56 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 159 | Diskuse

David Rath

Šrot za miliardy

Chybí zdravotní sestry, doktoři, učitelé... protože na jejich platy prý nemáme peníze. Na tisíce nových úředníků peníze jsou a desítky miliard jsou i na nákup drahého šrotu, tedy na nákup obrněných transportérů, tanků, helikoptér.

17.8.2017 v 18:45 | Karma článku: 25.23 | Přečteno: 608 | Diskuse
Počet článků 94 Celková karma 16.96 Průměrná čtenost 1302

Jsem rychlocestovatel. Kladu důraz na první dojmy. Ujel jsem 1700 kilometrů v Sýrii za necelé 3 dny a mám pocit, že jsem viděl vše podstatné. Jel jsem na otočku do Japonska - když říkám na otočku, myslím tím na oběd. Mám rád dopravu, dopravní prostředky, letiště, letadla, vlaky, lodě, a hlavně auta. Jsem jedním z prvních Čechů, který si půjčil auto (bez ozbrojeného doprovodu) v Iráku. Na týden jsem dal do zástavy pas bossovi místní maf..., prostě jakémusi kápovi na Jávě, jenom abych ji mohl projet autem. Mým dlouholetým snem byla Severní Korea, což se mi v roce 2015 splnilo. Ve zkratce: Mé okolí si občas myslí, že jsem blázen. V posledních letech mi učaroval volant. Účastnil jsem se rally Budapešť-Bamako, s projel všechny státy USA, a na otočku vyrazil na Nordkapp.

Cestuji pokud možno nalehko, a pokud možno co nejlevněji. Nevyhýbám se stanu (ale nerad ho tahám na zádech), pokud si to situace žádá, nepohrdnu (pokud najdu voucher na 90% slevu) ani pětihvězdičkovým hotelem.

Opuštěná místa, místa, kam se nejezdí, to je moje. Černobyl, KLDR, Afghánistán, Mali...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.