Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nelegálním imigrantem v Dubaji

1. 09. 2016 8:04:00
Je pátek třináctého, ale na pověry nikdo nevěříme. Navíc asi minutu před tím, než jsme se k přepážce dostali, si imigrační úředníci posouvají datumovku na sobotu čtrnáctého. Stejně se musí něco po...

Dvacetihodinový přestup v Dubaji bude snadný, na imigrační, a na průzkum města. Naše bágly letí rovnou do Afriky, o nic se nemusíme starat. Datumovka je seřízená na sobotu a imigrační úředník bere do ruky můj pas.

Letěli jsme tudy před pár měsíci do Číny. Tam i zpět jsme se zastavovali ve městě, máme nějaká ta vstupní a výstupní razítka. Já, a další dva, máme stejný pas jako tehdy, čtvrtý účastník výpravy má jiný. Procházíme imigračním, ... no vlastně prochází jenom náš čtvrtý účastník. My ostatní jsme posláni do jakéhosi kanclu, kde cosi řeší, my u toho nejsme, tak nevíme co. Pak nám dávají pasy, razítko, všechno OK. Neřešili jsme to sami, takových výtržníků, kteří neví, proč čekají, je tady více. Ale nic zásadního, za chvilku jsme v půjčovně.

Cesta mezi duny okouknout hranici se Saúdskou Arábií, pak do Abú Dhabí, a po dvacetihodinové pauze auto předáváme zpět v půjčovně s nájezdem asi 900 km a míříme kolem známých přepážek, kde nás minule drátovala Ruska od Emirates kvůli 72hodinovému vízu do Číny, na imigrační, a na večeři do restaurace - Emirates nám dal voucher, když máme ten dlouhý přestup. Takhle to mělo vypadat, jenže nevypadalo.

Nejdříve jdeme na imigrační. A tam všechno teprve začíná...

Všichni prošli v pohodě, jenom já ne. Musíte támhle, do office čtyři. OK. V office čtyři týpek kouká na pas, do počítače, na pas, do počítače, pak mi vysvětluje, kam musím jít. Nějaká pohraniční imigrační office cosi s dlouhým název customer care something. OK. Pro jistotu mi arabsky napsal, kam mám jít. Fajn, vyrážím, je to přes půl letiště, dvakrát se doptávám na cestu, ale nikdy nenarazím na nikoho (letištní zřízenec s logem letiště, a seniorní zaměstnankyně Emirates), kdo by uměl arabsky psaný lístek přečíst. Fajn místo. Ale nakonec nacházím.

Vypadá to tu jako na poště, čekací zóna cca pro 30 lidí, asi 10 přepážek. Nevím, co je špatně, ale eliminační metodou z vyvolávacího automatu vybírám nic neříkající "Investigation". Na řadě jsem asi za 2 minuty, rychlovka. Úředník zase studuje můj pas, počítač, pas, a pak suše prohlásí, že jsem překročil délku Schengenského víza. Snažil jsem se vysvětlit, že to není možné, ale on, celkem v klidu, mě poslal na druhou stranu místnosti ke kopírce, že si mám udělat kopii pasu a letenky. Pořád nevím proč, zaplatil jsem dva dirhamy (naštěstí jsem měl po kapsách nějaké drobné, asi tři padesát) za kopie, donesl jsem je zpět, a už mi dává nějaký formulář, že musím zaplatit 220 dirhamů nějaký poplatek za něco, 170 dirhamů za nějaký poplatek za něco, a pak něco zamumlal, co jsem mu nerozuměl. No nazdar, nic platit nechci, ale když nebude zbytí, tak těch necelých 400 dirhamů, řekněme necelé 3000 Kč, zaplatím, jenom aby mi neuletělo letadlo.

Tak mu říkám, že nechci nic platit, že jsem nic neudělal, že mu všechno vysvětlím a že žádných 400 dirhamů platit nebudu. Vysvětluje mi, že došlo k nedorozumění (to si teda piš, že došlo!), že je to cca 4000 dirhamů. To, co jsem prve nerozuměl, bylo 3700 dirhamů, stovka za každý den překročení platnosti víza. Nenechal se přerušovat a asi pět minut mi vysvětloval, co jsem udělal, kdy jsem přiletěl, jak dlouho jsem tam byl, přesně na dny. Nechal jsem ho mluvit, viděl jsem, že nemá cenu ho přerušovat. Jsem prostě nelegální imigrant.

Skončil, a teď začal můj monolog. Jak jsem mohl být v Emirátech 127 dní na 90denní vízum, když jsem dneska přiletěl, a ukazuju letenku a razítko. Tady v pase jasně vidíte, příjezd posledního srpna, odjezd začátkem září, přílet v půlce září, odlet za dva dny, přílet dneska (zatrolená sobota 14.). Celkem jsem tady nebyl ani 14 dní, tak jakých 127? Co je to za nesmysl? Je to v systému! Jak v systému? Protože někdo něco špatně zanesl do systému, tak já nebudu platit 4000 dirhamů. Zvažuju, jestli mám chtít zpět dva dirhamy od kopírky, ale házím to za hlavu. Nevím, jestli to chápe, nebo se mě brzy chopí pochopové, ale radí se (arabsky) s týpkem od vedlejší přepážky a pak někam (arabsky) volá. Začínají se mi z kruhů nad jejich hlavami dělat kruhy před očima. Mám chuť někomu ten dekorativní popruh na velbloudy šarmantně sejmout z hlavy a použít na protisedícího Araba jako karabáč, ale snažím se uklidnit tím, že do odletu pořád zbývají dvě hodiny.

Pochopové nepřišli, vysvětlení taky ne. Mám jít zpět do office čtyři. Fajn, aspoň vím, kde to je. Na druhé straně letiště. Letištní pohůnci se mě sice snaží směrovat na imigrační přepážky, ale když nasadím maximálně neúprosný výraz a cedím přes zuby "Office four", tak jen uhýbají z cesty. Snažím se uklidnit, ale není to jednoduché. Buď zaplatím třicet tisíc za něco, co jsem neudělal, nebo taky nikam nepoletím. Takové jsou momentálně scénáře. Než se mi podaří vysvětlit někomu kompetentnímu situaci, bude moje letadlo nad Mogadišem.

V Office čtyři je ten samý úředník, co předtím, a nějaký evropsky oblečený týpek, asi Íránec, ze kterého se vyklubal ajťák. Řeší, co se mnou. Vidí to stejně, jako ten pablb dole, ale naslouchá. Vysvětluju, že jsem odletěl v září. Mám v pase razítka, že jsem byl v prosinci v Argentině a Brazílii, tak jsem asi nemohl být v Emirátech. Přiletěl jsem dneska, tady mám razítko, letenku. Tady mám letenku do Joburgu, a na ní tag od báglu, který jsem včera odbavil na letišti v Praze. Chápe to. Ví, že se někde stala chyba, ale neví kde. Ajťák taky neví. Ptám se po záchodech, z celého toho vysvětlování jsem vysušen, chtějí třicet litrů a nedají ani deci. Vody. Když se vrátím, úředník je pryč, je tam jenom ajťák. Kecáme o práci, o Emirátech, celkem příjemný týpek. Říká, že to bude v pohodě. Vrací se úředník. Taky říká, že to bude v pohodě, že to všechno v systému vidí, jak říkám, jenom to prostě nekoresponduje s tím, že jsem dostal na konci srpna vízum a to mi vypršelo a já jsem tady. Ukazuje se, že týpek ráno, který řešil mě a ostatní mimo přepážku, to dělal proto, že jsme přijeli s propadlým vízem. Alešovi vystavil nové (samozřejmě nějaké jejich virtuální, neviditelné v pasu), Martinovi taky, a mě ne. Jenom mi dal razítko. Blbec. Teď se ajťák snaží to v systému napravit. Jestli se mu to podařilo, uvidím zas někdy příště.

Snad je všechno OK, dostávám razítko, jdu na normální přepážku, ukazuju razítko a říkám, že jsem přišel z Office four, takže mě nechává projít. Jdu hledat jídlo, mám něco přes hodinu do odletu. Neumět anglicky, tak tam sedím dodnes.

Autor: Aleš Gill | čtvrtek 1.9.2016 8:04 | karma článku: 28.29 | přečteno: 1686x

Další články blogera

Aleš Gill

Pět hodin v Kataru

Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

20.6.2017 v 8:03 | Karma článku: 14.89 | Přečteno: 560 | Diskuse

Aleš Gill

Cola s máslem a nejlepší botswanská zkratka

Optimální cesty občas nejsou úplně ty nejlepší nebo nejkratší. Ukazatele z Ostravy na Hradec a opačně sice vedou po cestě nejkratší (I/11), ale zdaleka ne nejrychlejší. Na jednu takovou "zkratku" jsme narazili i v Africe.

1.6.2017 v 7:33 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 302 | Diskuse

Aleš Gill

Vzpomínky na předválečnou Sýrii

Když mě Radim Targosz, ředitel jazykové školy v Ostrově nad Ohří, požádal, zda bych jim mohl do nového časopisu napsat článek o zajímavé zemi, kterou jsem navštívil, dlouho jsem neváhal, a kývnul. Pak jsem ale váhat začal.

15.5.2017 v 12:02 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 491 | Diskuse

Aleš Gill

V Koreji jsem o rok starší

Korea není úplně středem zájmu cestovatelů ze západního světa. Řešíme slovní (zatím) přestřelky Washingtonu a Pchjongjangu, ale málokdo se o korejský poloostrov zajímá blíže. Věděli jste třeba, že v Koreji jste o rok starší?

27.4.2017 v 8:01 | Karma článku: 17.91 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Tomáš Flaška

České dráhy - nekonečný zmar

Párkrát se svezete a obdivujete komfort. Průvodčí se velice vylepšili. Ochota, úsměvy. Ale pak zase jednou narazíte a zjistíte, že se toho zase až tak moc nezměnilo.

24.6.2017 v 11:38 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 406 | Diskuse

Libor Čermák

Pěší výlet Čertovou brázdou

Protože už panuje letní atmosféra, vydal jsem se na další pěší výlet tentokrát do Posázaví. A to přímo do samotného města Sázava. A pak lesy stále na sever. Kopíroval jsem tak prastarou cestu zvanou Čertova brázda.

24.6.2017 v 4:57 | Karma článku: 13.56 | Přečteno: 289 |

Jan Tomášek

Frankfurt 1998

„Podle fotek to tam vypadá jako někde v Atlantě“ projevoval nadšení kámoš, se kterým jsme se chystali do nejameričtějšího města Německa, ne-li celé Evropy.

23.6.2017 v 22:20 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 171 | Diskuse

Jan Tomášek

Brémy a Východní Frísko 1999

Cílem tohoto prodlouženého víkendu byla cesta na sever Německa až k hranicím s Holandskem, kde se nachází zemička zvaná Východní Frísko...

23.6.2017 v 17:28 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 196 | Diskuse

Lucie Plicová

Fagaraš, rumunské větrné hory

"Fagaraš, Větrné hory, na severu mlha, na jihu travnaté a skalnaté srázy, mezi nimi ostrá hranice... vlny, vichry a déšť na pustém, skalami vroubeném urlejském jezeru...Nekonečné dny pochodu nahoru a dolů."

23.6.2017 v 15:10 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 204 | Diskuse
Počet článků 91 Celková karma 15.80 Průměrná čtenost 1295

Jsem rychlocestovatel. Kladu důraz na první dojmy. Ujel jsem 1700 kilometrů v Sýrii za necelé 3 dny a mám pocit, že jsem viděl vše podstatné. Jel jsem na otočku do Japonska - když říkám na otočku, myslím tím na oběd. Mám rád dopravu, dopravní prostředky, letiště, letadla, vlaky, lodě, a hlavně auta. Jsem jedním z prvních Čechů, který si půjčil auto (bez ozbrojeného doprovodu) v Iráku. Na týden jsem dal do zástavy pas bossovi místní maf..., prostě jakémusi kápovi na Jávě, jenom abych ji mohl projet autem. Mým dlouholetým snem byla Severní Korea, což se mi v roce 2015 splnilo. Ve zkratce: Mé okolí si občas myslí, že jsem blázen. V posledních letech mi učaroval volant. Účastnil jsem se rally Budapešť-Bamako, s projel všechny státy USA, a na otočku vyrazil na Nordkapp.

Cestuji pokud možno nalehko, a pokud možno co nejlevněji. Nevyhýbám se stanu (ale nerad ho tahám na zádech), pokud si to situace žádá, nepohrdnu (pokud najdu voucher na 90% slevu) ani pětihvězdičkovým hotelem.

Opuštěná místa, místa, kam se nejezdí, to je moje. Černobyl, KLDR, Afghánistán, Mali...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.