Střípky z KLDR - Díl 8. - Tajemný hotel Koryo

13. 06. 2016 8:20:34
V Severní Koreji nefunguje nic normálně, všechno je zahaleno oparem nejistoty a podivným pocitem, že něco nehraje. A ani hotely pro turisty nejsou tak úplně hotely pro turisty...

V KLDR jsme týden spali v hotelu Koryo, což je jeden ze dvou hotelů, kam severokorejská cestovní kancelář, která organizuje všechny zájezdy do země, turisty ubytovává. Tedy, ne že bychom si mohli vybírat. Čistě teoreticky je turistických hotelů víc, pokud se tedy bavíme o hlavním městě, Pchjongjangu. Pravděpodobně znáte ten nejslavnější, stále nedokončený, hotel Rjugjong, často označovaný za nejošklivější stavbu světa (jen o prsa korejské závodnice vyhrává nad žižkovským vysílačem). Ten ale zevnitř ještě žádný turista neviděl, takže o něm se bavit nebudu. Pak by mělo být několik levnějších hotelů, dost možná tam vozí Číňany, kteří stále tvoří výraznou většinu turistů v zemi.

Nicméně, každý, o kom jsem kdy slyšel, že by do KLDR jel, spal v Pchjongjangu v hotelu Koryo nebo Yanggakdo. Druhý jmenovaný je větší, vyšší, a údajně umožňuje svým hostům větší svobodu, protože se mohou volně pohybovat po ostrově, na kterém je postaven, zatímco my, v hotelu Koryo, smíme jen pár metrů od dveří, do podloubí, ale už nesmíme na ulici. Zlatá klec se dvěma věžemi a papírově pětistovkou pokojů.

Hotel má mít pět hvězdiček. Kdyby jich chtěl sedm, deset nebo dvanáct, určitě by to v Severní Koreji nebyl problém, ale podle západních standardů má tak tři. Pokoje nenadchnou, ani neurazí.

Zajímavé je, že přestože jsme byli poměrně zvídaví a hotel jsme si prošli, např. při hledání restaurace, kde se podává snídaně, při hledání pošty, bazénu atp., nenarazili jsme na kasino, ani žádný ze dvou kinosálů, o kterých mluví wikipedie, a o čtyřech restauracích jsme taky nic neslyšeli - víme jenom o střešní otočné v první věži, a té, kam jsme chodili na snídani.

To všechno jsou ale drobnosti oproti tomu, co jsme zjišťovali postupně a později našli na internetu. Asi to popíšu v bodech:

1) Hotel má dvě věže po nějakých 44 patrech, v horních dvou je restaurace a bar. Ne všechny výtahy jezdí do všech pater, některé obsluhují přibližně jenom spodní polovinu pater, jiné horní polovinu, jiné jezdí do restaurace. Tedy restaurací. Prakticky by měly být dvě, v každé věži jedna. Ale nejsou, funguje jenom jedna, druhá má pravděpodobně postavený pouze exteriér kvůli souměrnosti při pohledu na hotel z města.

2) Výtah nezná druhé patro, z jedničky se jede rovnou do trojky, tlačítko s dvojkou je falešné. To je poměrně známý fakt, návštěvníci hotelu, kteří se o své zážitky podělili na Internetu, si toho taky všimli. Čtěte dále, asi jsem odhalil důvod.

3) Z nám neznámých důvodů výtah poměrně často zastavoval ve třetím a osmém patře, aniž by ho někdo přivolal. Prostě zastavil, otevřely se dveře, zavřely se dveře, a jel dál. Nepřikládali jsme tomu velkou váhu, až jednou jsme takhle v osmém patře zastavili a v prostoru před výtahy se konalo jakési politicko-ideologické školení. Podle jedné knihy, kterou jsem četl, si zaměstnanci (v jakékoliv profesi po celé KLDR) po skončení směny vždy kolektivně sednou a rozeberou pracovní den, kdy každý musí jmenovat jeden svůj neúspěch v daném dni, a poukázat na neúspěch či chybu někoho ze svých kolegů. Dost možná jsme narazili právě na podobnou schůzi.

4) Bydleli jsme v devátém patře, na dveřích jsme měli evakuační plán platný pro deváté až druhé patro. Aniž bych v tom tehdy hledal nějakou spojitost s neexistujícím druhým patrem, rozhodl jsem se jednoho krásného dne vyrazit na snídani pěšky. Do pátého patra všechno normální. Čtvrté až druhé (ono opravdu existuje) patro obsahují systém chodeb plných dveří, nástěnek a ideologických symbolů. Podivné je, že schodiště, které zdánlivě vede celou věží, ve druhém patře končí u zavřených dveří. V případě evakuace... nevím. Tudy asi ne. Tady mě načapala nějaká ženština a posílala mě zpět nahoru, evidentně jsem tady neměl co dělat - kdo by taky čekal, že se západní turista vydá na snídani po schodech, místo výtahem. Nakonec jsem z druhého patra (na schodišti je označení) věže vpuštěn do prvního patra centrální budovy. Proto druhé patro ve výtahu neexistuje.

5) Podle různých informací a videí na internetu je většina pater prázdných, je tam tma. V případě malého zájmu se používají jenom některá patra, jinde se šetří elektřinou.

6) Dvě věže - ale obvykle funguje jenom jedna. Na internetu jsem se setkal s názory, že funguje jenom jedna věž, ale těžko říct která. Za našeho pobytu v září 2015 fungovala jenom levá (č. 1), resp. nikdo z naší skupiny nebyl ubytovaný jinde, ani jsme neviděli do druhé věže někoho chodit. Obvyklý názor na internetu ale je, že funguje pouze věž č. 2. Někdy se taky uvádí, že jedna věž je pro turisty (třeba kvůli západní TV), jedna pro místní.

7) Co jsme v Severní Koreji rozhodně nečekali, byly americké zásuvky, které byly nejenom na tomto hotelu. Jediná "univerzální" zásuvka (na holicí strojek) byla v koupelně, takže veškeré nabíjení mobilů a foťáků probíhalo v koupelně.

8) Na hotelu není přístup na internet, ale je možné poslat email (z jejich adresy) nebo fax. Cena je cca 4-5€. Podobná je i cena telefonního hovoru do zahraničí (za minutu). Na internetu jsem narazil na člověka, který tvrdí, že obsah rozhovoru s rodinou v zahraničí znal druhý den jeho průvodce.

9) V hotelu je bazén, posilovna, společenská místnost s kulečníkem a stolním tenisem... jen nic z toho nemohou turisté využít. Tedy mohou, ale průvodci se snažili, aby nás každý den utahali - odjížděli jsme obvykle před osmou, a vraceli jsme se po deváté - kdy už byly všechny tyto vymoženosti zavřené. Jednou se nám povedlo stihnout bazén, když jsme odmítli pobyt v předraženém baru, kde dělali koktejly z vody se šťávou od šesti eur nahoru.

10) Záhada šéfa kuchyně je káva k snídani. Někdo ji má zadarmo, někdo platí po euru. Některé skupiny platily jen některé dny. Někdy chtěli říct číslo pokoje. Průvodkyně nám říkala, že máme mít jedno kafe zdarma, staří říct (bez ohledu na národnost), že jsme "Group česko". Opravdu to fungovalo, přestože v naší skupině o 24 lidech bylo Čechů jen pět, byli jsme prostě Group Česko. Česko se v Severní Koreji řekne [česko]. Krásné. Káva je evidentně úzkoprofilové zboží.


Nedělám si iluze, že by největší konkurence, hotel Yanggakdo, byla méně zajímavá. Stačí, když do Googlu zadáte jeho název, a nápověda vám nabídne: "Yanggakdo hotel 5th floor". Páté patro totiž neexistuje. Tedy nejezdí tam výtah. Ale vedou tam schody. Jsou tam nástěnky, plakáty, zamčené dveře...

Autor: Aleš Gill | pondělí 13.6.2016 8:20 | karma článku: 26.67 | přečteno: 1888x

Další články blogera

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 281 | Diskuse

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (2/2)

V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.

1.2.2024 v 8:37 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 155 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 | Diskuse

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 6.50 | Přečteno: 98 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 502 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 236 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 16.82 Průměrná čtenost 1416

Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...