Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Burani v pětihvězdičkovém hotelu

27. 01. 2014 16:00:00
Moc často se zřejmě nestává, aby před pětihvězdičkovým hotelem zastavilo nejlevnější auto z půjčovny, a z něho vystoupili dva upocení chlapíci s bágly a mokrým ručníkem na zadním okně. Jednou v Dubaji se stalo.
Stavět asfaltku na poušti má svá úskalí.Stavět asfaltku na poušti má svá úskalí.Aleš Gill

Nasbíraly se nějaké míle u ČSA a přišel od nich email s akcí do Abú Dhabí. Doplatek k mílím tisícovka, super, uděláme si týden v písku a to pokud možno co nejlevněji. Jeli jsme dva, takže nejlevnější dostupný dvojlůžkový pokoj, nejmenší a nejlevnější auto, benzín za osm korun litr. Představa Emirátů nebo Dubaje jako luxusní destinace pro bohaté se zhroutila – nebýt víz, celá sranda by vyšla levněji než týdenní výlet na Ukrajinu.

Zbývalo jen najít levné ubytování. Náhoda tomu chtěla, že v den, kdy jsem chtěl hotely rezervovat, jsem dostal tip na akci nějaké německé cestovky, která nabízela v podstatě tři noci v pětihvězdičkovém hotelu v centru Dubaje za cenu jedné. Cca tři tisíce za dvojlůžkový pokoj na tři noci. Noc v pětihvězdičkovém hotelu mě tak vyšla stejně, jako před lety noc na kusu molitanu v noclehárně u nádraží v makedonském Skopje.

Plot oddělující Emiráty od Saudské ArábiePo osmi stech kilometrech jízdy pouští, nádhernými dunami, oázami, cestami a městy na hranicích se Saúdskou Arábií a následně Ománem, po dálnici, kolem které jsou vysázeny v délce stovek kilometrů aleje a ke každému stromu je dovedena hadice s vodou, před sebou vidíme špičku nejvyšší budovy světa - Burj Chalífa. Podle navigace nám cesta k hotelu hustým městským provozem bude trvat ještě čtyřicet minut.

Přijíždíme k hotelu, pikolík, který čeká, až přijede Mercedes, Lambo nebo něco podobného, je dost nesvůj. Vystupujeme a před hotelem balíme svých pár švestek do dvou báglů. Dávám pikolíkovi klíčky, ať to jako jede zaparkovat. Takhle nám parkovali auto poprvé včera v Abú Dhabí, tam to byla ale tříhvězda a úplně jiná liga. Chlapec neví, co má dělat. Kouká na kolegu, který otevírá hostům dveře, ale ten taky nechápe.

Recepční kouká nevěřícně. Asi jste si spletli dveře, pánové - neříká to nahlas, ale jako by se stalo. Házíme bágly na zem a vytahujeme voucher od německé cestovky. Chvilku ho studuje, pak letmým pohledem dává signál pikolíkovi, který čeká u dveří s klíčky, že to opravdu myslíme vážně a opravdu budeme v hotelu bydlet. Navíc celé tři dny. Auto odjíždí, a my se dozvídáme o vybavení hotelu, které nám bude po dobu pobytu k dispozici. Parkoviště je v ceně, snídaně samozřejmě taky v ceně. Jakýmsi hnutím osudu nemáme obyčejný pokoj, jakých jsou plná spodní patra, ale máme Executive Room, kterým je vyhrazeno patro nejvyšší. Nad námi už je jenom střecha s bazénem a wellness komplexem, který je nám samozřejmě taky kdykoliv k dispozici.

Bazén na střeše je výborný, jsme tady večer prakticky sami, máme výhled na město, chodíme do sauny, do páry. Dubaj má ze střechy hotelu své kouzlo. Snídaně není o nic méně pompézní než hotel samotný. Stoly se prohýbají pod nejrůznějšími druhy sýrů, zeleniny, snad jen s masem to není úplně růžové - vepřové chybí, a hovězí slanina prostě... prostě hovězí slanina není slanina.

Náš pokojPřestože oba bydlíme v nejluxusnějším hotelu v životě, dál se držíme nízkonákladového konceptu naší cesty. Pereme, vaříme si na pokoji z dovezených polotovarů (úplně původní plán byl kempovat), a tak nemáme zájem, aby nám pokojská dělala ve věcech zmatek. Dáváme tedy signál "nerušit", nikoliv klasicky visačkou na kliku, ale tlačítkem vedle postele, kdykoliv pokoj opouštíme. Po návratu z města máme pode dveřmi podstrčený vzkaz, že se nepovedlo pokoj uklidit a že máme kontaktovat recepci a domluvit úklid na čase, kdy nám bude vyhovovat.

Další den ráno zase vzkaz. Zase končí v koši, jsme tady na tři noci a opravdu si vystačíme s županem a asi čtyřmi ručníky, které máme (každý) k dispozici. Opět vyrážíme do města, přecejenom musíme pustit trochu chlup, protože máme dva základní cíle. Vidět "panelák", tj. Burj Chalífa, kam stojí vstup cca 700 Kč, což je dost, ale za ten výhled to stojí. Fontána u jeho paty je ale ještě zajímavější, a zadarmo. Druhým cílem byla sjezdovka uprostřed pouště. Naše obchodní centra lákají na dětské koutky, vláčky, restaurace a kavárny. Dubajská obchodní centra na kluziště, vodopády, akvária. Vrcholem je pak čtyřsetmetrová sjezdovka. Přijdete, zaplatíte asi tisícovku, nafasujete kombinézu, značkové lyže nebo snowboard a boty, jediné, co potřebujete své, jsou rukavice a čepice, které si - buď značkové, drahé a kvalitní, nebo levné jako suvenýr - můžete koupit v přilehlém obchůdku. Nakonec dostanete dvouhodinovou permici na lanovku, a můžete se prohánět mezi umělými stromy, dělat triky na překážkách, a nebo, pokud jste návštěvník z Pákistánu a nikdy jste neviděli sníh, můžete třeba jezdit dokola na lanovce, nahoru, dolů, zase nahoru...

Pouštní zkratka - 30 kilometrů po pískovišti s náhonem na 2 kolaPo návratu na hotel bylo jasno - pokojské to už nevydržely, uklidily navzdory signálu "nerušit", a buď plánovaně, nebo jako omluvu, jsme měli na stole mísu s ovocem. No co se dá dělat, přece to tam nenecháme - hroznové víno, bazén, s hotelem se budeme těžce loučit, ale nedá se nic dělat.

Pikolíkovi, který nám přivezl levné, bílé a do hotelu se naprosto nehodící autíčko, dávám přiměřené dýško, aby se třeba k příštím hostům choval méně přezíravě, a vyrážíme dál, přes poušť, do ománských enkláv. Ale o tom možná zase někdy příště.

Autor: Aleš Gill | pondělí 27.1.2014 16:00 | karma článku: 31.79 | přečteno: 3548x

Další články blogera

Aleš Gill

Pět hodin v Kataru

Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

20.6.2017 v 8:03 | Karma článku: 14.89 | Přečteno: 560 | Diskuse

Aleš Gill

Cola s máslem a nejlepší botswanská zkratka

Optimální cesty občas nejsou úplně ty nejlepší nebo nejkratší. Ukazatele z Ostravy na Hradec a opačně sice vedou po cestě nejkratší (I/11), ale zdaleka ne nejrychlejší. Na jednu takovou "zkratku" jsme narazili i v Africe.

1.6.2017 v 7:33 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 302 | Diskuse

Aleš Gill

Vzpomínky na předválečnou Sýrii

Když mě Radim Targosz, ředitel jazykové školy v Ostrově nad Ohří, požádal, zda bych jim mohl do nového časopisu napsat článek o zajímavé zemi, kterou jsem navštívil, dlouho jsem neváhal, a kývnul. Pak jsem ale váhat začal.

15.5.2017 v 12:02 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 491 | Diskuse

Aleš Gill

V Koreji jsem o rok starší

Korea není úplně středem zájmu cestovatelů ze západního světa. Řešíme slovní (zatím) přestřelky Washingtonu a Pchjongjangu, ale málokdo se o korejský poloostrov zajímá blíže. Věděli jste třeba, že v Koreji jste o rok starší?

27.4.2017 v 8:01 | Karma článku: 17.91 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Tomáš Flaška

České dráhy - nekonečný zmar

Párkrát se svezete a obdivujete komfort. Průvodčí se velice vylepšili. Ochota, úsměvy. Ale pak zase jednou narazíte a zjistíte, že se toho zase až tak moc nezměnilo.

24.6.2017 v 11:38 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 406 | Diskuse

Libor Čermák

Pěší výlet Čertovou brázdou

Protože už panuje letní atmosféra, vydal jsem se na další pěší výlet tentokrát do Posázaví. A to přímo do samotného města Sázava. A pak lesy stále na sever. Kopíroval jsem tak prastarou cestu zvanou Čertova brázda.

24.6.2017 v 4:57 | Karma článku: 13.56 | Přečteno: 289 |

Jan Tomášek

Frankfurt 1998

„Podle fotek to tam vypadá jako někde v Atlantě“ projevoval nadšení kámoš, se kterým jsme se chystali do nejameričtějšího města Německa, ne-li celé Evropy.

23.6.2017 v 22:20 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 171 | Diskuse

Jan Tomášek

Brémy a Východní Frísko 1999

Cílem tohoto prodlouženého víkendu byla cesta na sever Německa až k hranicím s Holandskem, kde se nachází zemička zvaná Východní Frísko...

23.6.2017 v 17:28 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 196 | Diskuse

Lucie Plicová

Fagaraš, rumunské větrné hory

"Fagaraš, Větrné hory, na severu mlha, na jihu travnaté a skalnaté srázy, mezi nimi ostrá hranice... vlny, vichry a déšť na pustém, skalami vroubeném urlejském jezeru...Nekonečné dny pochodu nahoru a dolů."

23.6.2017 v 15:10 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 204 | Diskuse
Počet článků 91 Celková karma 15.80 Průměrná čtenost 1295

Jsem rychlocestovatel. Kladu důraz na první dojmy. Ujel jsem 1700 kilometrů v Sýrii za necelé 3 dny a mám pocit, že jsem viděl vše podstatné. Jel jsem na otočku do Japonska - když říkám na otočku, myslím tím na oběd. Mám rád dopravu, dopravní prostředky, letiště, letadla, vlaky, lodě, a hlavně auta. Jsem jedním z prvních Čechů, který si půjčil auto (bez ozbrojeného doprovodu) v Iráku. Na týden jsem dal do zástavy pas bossovi místní maf..., prostě jakémusi kápovi na Jávě, jenom abych ji mohl projet autem. Mým dlouholetým snem byla Severní Korea, což se mi v roce 2015 splnilo. Ve zkratce: Mé okolí si občas myslí, že jsem blázen. V posledních letech mi učaroval volant. Účastnil jsem se rally Budapešť-Bamako, s projel všechny státy USA, a na otočku vyrazil na Nordkapp.

Cestuji pokud možno nalehko, a pokud možno co nejlevněji. Nevyhýbám se stanu (ale nerad ho tahám na zádech), pokud si to situace žádá, nepohrdnu (pokud najdu voucher na 90% slevu) ani pětihvězdičkovým hotelem.

Opuštěná místa, místa, kam se nejezdí, to je moje. Černobyl, KLDR, Afghánistán, Mali...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.